Chceme ukázat i méně známou, hlavně ranou tvorbu Oty Janečka, říká galerista Tomáš Hejtmánek

Kromě aukcí se snažíme uspořádat i výstavy některým méně známým umělcům. Ota Janeček v povědomí lidí jistě je, ale my prezentujeme tvorbu, která tak známá není. Jde o rané práce ze 40. až 60. let.

Znal jsem ho od dětství, kdy navštěvoval štukatérskou dílnu mých rodičů na Malé Straně. Trávil jsem tam skoro veškerý volný čas a potkal spoustu zajímavých lidí včetně šarmantního Mistra Janečka, jak ho otec oslovoval.

Když jsem se hlásil na střední grafickou školu, otec ho poprosil, jestli by mi nedal rady k talentovým zkouškám. Ujal se mě a poskytl mi cenná doporučení. Třeba to, že talent je jedno procento úspěchu a 99 procent tvoří píle.

Zapůsobily na mě návštěvy v jeho dvou ateliérech, kterých měl v Praze povícero. Byly plné jeho děl, protože byl nesmírně pracovitý. Zaujala mě vůně barev smíchaná s kouřem z jeho dýmky.

V roce 2010 se na nás obrátil syn pana Janečka Tomáš a nabídl nám několik věcí do aukce, které jsme úspěšně vydražili. Od té doby jsem v kontaktu i s dcerou Janou a poznal jsem i Janečkovu ženu Olinu, která zemřela před třemi lety.

Z malířova holešovického ateliéru jsme zaevidovali už 3000 položek: kreseb, ilustrací, ale i katalogů, bloků, dopisů, fotografií, štětců, nábytku… Aktuální výstava je výběrem jen části z nich, časem uspořádáme ještě jednu. A když bude mezi lidmi zájem, klidně i třetí.

S obnovením trhu s uměním po roce 1989 se na Janečka skoro zapomnělo. Mnozí ho spojovali s minulým režimem, i když jeho prominentem nebyl, našel jsem spoustu dokumentů, které to dokládají. Na přelomu století se už na trhu objevilo pár jeho obrazů a prodaly se za částky v řádech statisíců korun.

Na naší jarní aukci jsme měli obraz Stromy na jaře z roku 1951. Asi před 15 lety se nabízel za 250 tisíc korun, teď jsme ho vyvolávali za 350 tisíc korun a prodal se za rekordních 1,35 milionu korun bez aukční přirážky.

Dostává se tam, kde si zaslouží být. I drobnější díla už dosahují statisícových částek. Začíná mít svoje nové kupce a podle mě bude mít úspěch i nadále. Jeho prací je mezi lidmi nejen v České republice, ale i ve světě, mnoho.

Od počátku jeho tvorby je zjevná velká inspirace přírodou. Známé jsou třeba jeho ilustrace ke knize básní Trávy od Františka Hrubína, kterou pánové soukromě vydali v roce 1951, tedy v době tvrdého stalinismu.

Janeček se v této těžké době odchýlil od poválečného expresionismu a začal rozvíjet svůj osobitý, poetický styl. Vycházel z motivů nalezených v přírodě, inspiroval se lidovým uměním i ženským půvabem.

Hned po válce navštívil poprvé Francii, znal díla Piccasa, Braqua. Potkal je v Paříži, kde se seznámil i se španělskými modernisty. Těm pak spoluorganizoval výstavu v Praze, která měla velký vliv na zdejší mladou uměleckou generaci. Po roce 1948 se bohužel všechny vazby přetrhaly. Paříž viděl znovu až v roce 1956, kdy mu svěřili pas.

Janeček měl kontakty v zahraničí, vystavoval a prodával tam i za normalizace. Dělo se to oficiální cestou, režim takto získával valuty. Sám umělec mu byl ale nepohodlný, StB ho vedla jako nepřátelskou osobu. Jeho manažerem byl ustanoven náměstek ředitele ČFVÚ, agent tajné policie, který pak o něm sepisoval zprávy.

Současný soupis děl Oty Janečka podle Tomáše Hejtmánka čítá kolem 13 000 položek. O tom, jak široký záběr jeho tvorba měla a jak dokázal experimentovat s mnoha výtvarnými médii, budou na výstavě svědčit třeba sochy na zahradě galerie nebo ukázky keramiky či návrhů na textil. Návštěvník pochopí i Janečkovo motto Ani den bez čáry.

Výstava potrvá do 31. října a bude prodejní. Zájemci mohou vybírat z většiny děl, zejména prací na papíru, v cenách od 5 000 do 40 000 korun. Arthouse vydává i rozsáhlý katalog. Po dohodě si v galerii lze prohlédnout i předměty připravené do online aukce historického skla a porcelánu. Ta se uskuteční ve středu 24. září.