Hlavní obsah

Burkicom tancem vypráví o vyhoření a absurditě běhu za dokonalostí

Hodina tanečního duetu s obrovským fyzickým nasazením, ale jemností a přesností pohybu. Výpověď o absurditě honby za dokonalostí těla, o nutnosti zvládat všechno a ještě u toho dobře vypadat. Zneklidňující hudba, světelná show, odvaha pustit diváky do svého světa i humor. To všechno nabízí nové představení souboru Burkicom s názvem Směj se, pořád se směj!, které má v úterý a ve středu premiéru v jedné z hal v Holešovické tržnici v Praze.

Foto: Vojtěch Brtnický

Soubor současného tance a fyzického divadla Burkicom patří mezi přední české taneční soubory.

Článek

Podtitul inscenace zní: Kolik si toho můžeme naložit, abychom se nepoblili? a hraje se v bývalé industriální hale přezdívané Skleněnka. Obrovská výška syrového prostoru a z velké části prosklené stěny i strop dávají s přicházejícím soumrakem představení ještě drsnější rozměr.

Představení připomíná deset let existence souboru a jeho autorkou je režisérka, choreografka a zakladatelka skupiny Jana Burkiewiczová. Vypráví o touze po úspěchu i životě v odlišnosti a třeba i nejistotě.

„Situaci kolem tlaku na nás, jak se ze všech stran tlačí na výkon, na to, jak máme být mladí, dokonalí, krásní, sami sebou a zároveň jak máme umět stárnout, to vnímám jako velkou absurditu. Takže jsem hledala i nějaké absurdní východisko pro inscenaci,“ řekla Novinkám Burkiewiczová.

„A došli jsme nakonec s týmem k tomu, že otevíráme bizarní restauraci někde v Alabamě,“ přiblížila neobvyklý rámec inscenace. Představení posouvá tanec do roviny scénické multimediální performance, která kombinuje prvky motivačních prezentací typu TEDx s folklórními tradicemi a výtvarnou instalací.

Performeři Paulína Šmatláková a Michal Heriban začínají víceméně činoherním výstupem s výukou o přípravě halušek, v níž z běžné činnosti udělají úkol hodný mistra světa.

„Celý ten cíl je takový, že i vaření halušek nebo cokoli, když se tomu věnuje přehnané úsilí a dá se tomu ta obrovská důležitost, tak je to moc. Je dobré si ve všem najít nějakou lehkost. Aspoň my se o to snažíme. Snažíme se ukázat tu absurditu, kterou v tom vidíme,“ řekla autorka.

Choreografie a výtvarná podoba představení jsou zčásti inspirovány lidovými tanci, které Jana Burkiewiczová transformuje do moderního pohybového jazyka. Vedle pohybové složky pracuje výrazněji než kdy jindy s textem a scénickými vizuálními postupy.

Dva slovenští tanečníci, kteří jsou protagonisty představení, působí po celé Evropě. Michal Heriban je držitelem Ceny Thálie. Scénografem a výtvarníkem kostýmů je Marek Cpin. Autorem hudby je Jiří Konvalinka z formace Mutanti hledaj východisko.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jana Burkiewiczová objevila prefesionální tanec poměrně pozdě, díky náhodě.

Soubor současného tance a fyzického divadla Burkicom patří mezi přední české taneční soubory. Za deset let své existence nastudoval osm inscenací, které mohli vídat diváci nejen v Česku, ale pravidelně také na Slovensku, v Německu, Polsku, Chorvatsku, Itálii, Dánsku, Španělsku nebo Jižní Koreji.

V Hongkongu bylo představení souboru nazvané Ostrov! zařazeno na Performing Arts Expo mezi 14 nejlepších inscenací současného tance. Soubor má několik nominací na Ceny divadelní kritiky, Ceny divadelních novin i Ceny Thálie. Burkicom pořádá také festival Bread & Dance Prague.

Související témata:
Burkicom

Výběr článků

Načítám