Za požár může kominík, lajdáctví ho přijde draho

Krajský soud v Plzni nyní definitivně rozhodl o vině majitele kominické firmy sedmačtyřicetiletého Jana Pecha. Soud tak potvrdil původní rozsudek sokolovského okresního soudu z loňského prosince, který Pechovi za obecné ohrožení z nedbalosti uložil kromě dvouleté podmínky zaplatit přes deset milionů korun za způsobenou škodu.

Ocelový kouřovod od vytvrzovací pece tehdy montovali dva Pechovi zaměstnanci. Kvůli úzkému otvoru ve stropě odstranili u jednoho z jeho dílů bezpečnostní izolaci, přičemž tuto část roury umístili jen dva centimetry od dřevěného trámu, který byl součástí střešní konstrukce. Od povrchového tepla holého pláště komína pak došlo ke vznícení trámu a následnému požáru celé střechy.

Po dokončení stavby komína Pech jako revizní technik potvrdil úředním štemplem, že vyhovuje bezpečnému a spolehlivému provozu, ačkoli ve skutečnosti podmínky požární bezpečnosti nesplňoval.

Soud v této souvislosti upozornil také na to, že obžalovaný muž vypracoval revizní zprávu, aniž dílo osobně na místě zkontroloval. Pech tvrdil, že o žádných změnách při montáži komína nevěděl. Neměl prý ani informaci, že odizolovaná roura vede v bezprostřední blízkosti dřevěného trámu.

„Montérům jsem dal přesné instrukce, jak mají kouřovod postavit. Po práci se vrátili s tím, že vše provedli v souladu s mými pokyny. O žádných úpravách proti původním instrukcím mě neinformovali. Ani v montážním listě nebyla žádná zmínka o tom, že by se v nebezpečné vzdálenosti od komína nacházely hořlavé materiály,“ hájil se Pech.

Podle dělníků to ale bylo jinak. „Na místě jsme zjistili, že prostup přes betonový strop je úzký a roura s trojitou izolací skrz něj neprojde. Volal jsem šéfovi a ten nám řekl, ať ho nějak zkusíme rozšířit. Na to jsme ale neměli vybavení. Tak jsem se s ním nakonec domluvil, že otvorem prostrčíme jen vnitřní rouru a na trojsložkovou izolaci přejdeme až na střeše. Takhle jsme to udělali a já jsem pak šéfovi řekl, že to není optimální, a ještě ho upozornil na to, že je blízko ten trám,“ vypověděl jeden z montérů.

Soud Pechovu obhajobu nepřijal. „Obžalovaný se nemohl spolehnout pouze na informace uvedené v montážním listě a těmto slepě důvěřovat. Před vystavením revizní zprávy, po­dle které bylo vše v naprostém pořádku, měl osobně prohlédnout spalinovou cestu po celé její trase a zkontrolovat, zda vyhovuje z hlediska bezpečného a spolehlivého provozu,“ konstatoval sokolovský soudce Emil Pešina.

„Měl to udělat tím spíše, že byl během její realizace, ale i poté upozorněn svým zaměstnancem na potíže, které se v souvislosti s montáží vyskytly, a také na to, jaké bylo zvoleno finální řešení,“ sdělil soudce s tím, že šlo o typickou nedbalost.

Podle něj soud neměl důvod svědkům nevěřit, že obžalovaného informovali o vzniklých potížích při montáži komína včetně řešení, které zvolili.

„Revizní technik má razítko na to, aby když někdo postaví komín, garantoval, že je bezpečný. Není tak možné po vystavení revizní zprávy svalit odpovědnost za škodu na jinou osobu. V takovém případě by razítko revizního technika nemělo žádnou váhu a bylo by v podstatě bezcenné,“ uzavřel soudce.