Článek
„V prvé řadě musíme říct, že jak policie, tak prvostupňový soud provedly v této věci skutečně podrobná šetření, místy až nad rámec věci, než bylo nutné. Svědčí o tom mimo jiné pětitisícistránkový spis, což je u vraždy, u jednoho skutku až neobvyklé,“ uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Michal Hodoušek. „Skutkové závěry nalézacího soudu jsou dle našeho názoru zcela správné,“ doplnil.
Soud částečně vyhověl odvolání obžalovaného Švadleny a zařadil ho do mírnějšího typu věznice s ostrahou. „Pokud jde o obžalovaného Švadlenu, neshledali jsme důvody pro uložení jiné výše trestu, než jak určil městský soud, protože je to skutečně velice závažné a velice zavrženíhodné jednání. Nicméně vzhledem k jeho přístupu k trestnímu stíhání je podle nás na místě ho zařadit pro výkon trestu do věznice s ostrahou,“ vysvětlil soudce.
V odvolání si obhájce obžalované Tomáš Kaiser poněkud teatrálně stěžoval na údajnou podjatost městského soudu a jeho „nefér“ závěry a spekulace v jeho rozsudku, znaleckým posudkům vytýkal gramatické chyby, apod.
Další z obhájců, Lubomír Soukup, zase rozporoval, zda vůbec šlo o zištnou vraždu. Podle něj o tom nesvědčí jediný důkaz. Pro nevlastního bratra obžalované navrhoval trest okolo sedmnácti let vězení.
Švadlenův obhájce rovněž požadoval pro svého klienta, který třináctiletý trest považuje za nepřiměřeně přísný, mírnější trest, konkrétně desetiletý trest odnětí svobody. Ideálně v mírnějším typu věznice, protože například ve Valdicích by vzhledem k vyššímu počtu ruských, kavkazských vězňů patrně nepřežil.
Obžalovaná požádala soud o spravedlivý proces a aby na ni nepohlížel „skrz znalecké posudky, které jsou vytvořeny na zakázku policií“.
„Rozhodně si zasloužím potrestat, moje nějaká hloupost nebo nevědomost v tomto případě nehraje roli,“ prohlásil závěrem odvolacího jednání Švadlena. „Je mi to všechno velmi líto a až se někdy dostanu z výkonu trestu, tak se budu snažit vše maximálně odčinit,“ dodal a omluvil se všem poškozeným.
Dvaačtyřicetiletá bývalá manželka zavražděného zosnovala plán, jak se zbavit pro peníze svého někdejšího muže a otce jejích dvou synů. Zatáhla do toho svého nevlastního bratra (45) a také Michala Švadlenu (33), se kterým se před tím chvilku scházela a kterému přislíbila z případného dědictví 1,4 milionu korun na umoření jeho dluhů.
Před dvěma lety tak žena vylákala svého bývalého pod záminkou sexuálních hrátek do svého bytu v pražských Stodůlkách. Hned ze dveří jej poslala do sprchy a mezitím do bytu vpustila Pavlíka se Švadlenou.
Ti se na nic netušícího muže vrhli vyzbrojeni železnou tyčí a výše zmíněnou hřebíkovačkou.
Tělo spálili i s autem v lese
Švadlena muže udeřil tyčí dvakrát do hlavy, načež ho nevlastní bratr obžalované střelil třikrát do hlavy. Obžalovaní muže mlátili hlava nehlava, dokud neztratil vědomí a nespadl na zem. Tam v mlácení nevlastní bratr obžalované pokračoval, oběti nasadil na hlavu igelitové pytle, aby krev nestříkala okolo. Muži hřebíkovačkou v podstatě rozmlátil hlavu. Tělo pak naložili do bedny, odvezli na Tachovsko do lesa a tam auto i s tělem nevlastní bratr obžalované zapálil.
Zatímco oba obžalovaní vinu přiznali, žena ji kategoricky odmítla. „V životě bych nenaplánovala vraždu svého manžela. V životě bych nevzala tátu svému synovi. Vždycky mi pomohl, vždycky tady pro mě byl,“ prohlásila v únoru u pražského městského soudu, kterému vykládala, že v době činu sice v bytě byla, ale pod vlivem psychofarmak a prý si nic nepamatuje.
Soud ale nijak nepřesvědčila. „Tvrzení obžalované o nevědomosti toho, co se stalo, soud neuvěřil. Sama poškozeného do bytu pustila a řekla, ať se jde osprchovat. A najednou měla být unavená a usnout? To je v naprostém rozporu,“ uvedla při červencovém odůvodnění verdiktu soudkyně Tereza Staňková.
Obžalovaní musí také vyplatit pozůstalým a poškozeným několikamilionové odškodné.
