Článek
Vězenkyně totiž namítala, že bez operace jsou porušována její základní lidská práva a v důsledku absence operačního zákroku je vystavována nepřiměřeným útrapám, které nejsou nepodobné podrobení krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. U Ústavního soudu ale nepochodila a soud své zamítavé stanovisko zveřejnil v těchto dnech.
Žena před nástupem do vězení podstoupila onkologickou léčbu, jejíž součástí byla řada operačních zákroků včetně oboustranné mastektomie prsů. Za mřížemi pak žena žádala přerušení trestu, aby mohla podstoupit rekonstrukci prsů. Kvůli tomu by jí ale musel být přerušen trest, což soudy a pak i ředitel věznice odmítl akceptovat.
V ústavní stížnosti žena uváděla, že jí nebylo umožněno pokračovat v konzultacích na plastické chirurgii. „Vysvětluje zdravotní obtíže, jež by uvedeným lékařským zákrokem měly být odstraněny, resp. zmírněny. Popisuje některé potíže, s nimiž se setkává v průběhu výkonu trestu při poskytování zdravotní péče,“ zrekapitulovala ženiny argumenty soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová.
Nepočkala na konzilium
Jak ale Křesťanová připomněla, žena žádala o přerušení trestu ještě před tím, než se sešlo lékařské konzilium, jenž mělo možnost operace probírat. Ředitel věznice tak neměl k dispozici žádné nové lékařské zprávy než ty, které ještě předtím zpracoval jiný lékař.
Ten uvedl, že „rekonstrukční zákrok nebyl z pohledu zachování života a zdraví nezbytný ani neodkladný a doporučil další postup až na dobu po skončení výkonu trestu odnětí svobody.“
„Ředitel věznice v době rozhodování neměl k dispozici podklady, které by potvrzovaly aktuální potřebu povolit přerušení výkonu trestu odnětí svobody za účelem provedení rekonstrukčního zákroku. Ústavní soud tak neshledal důvod k tomu, aby v napadeném sdělení spatřoval zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky,“ odmítl tak senát ženinu stížnost jako zjevně neopodstatněnou.
Ústavní soud neuvedl, kolik let ve vězení a za co si žena odpykává.
