Článek
Königsmarková v minulosti působila jako předsedkyně Unie porodních asistentek. Za údajné chyby při vedení domácího porodu v roce 2009, který se zkomplikoval a dítě později zemřelo, dostala dvouletý trest vězení s podmínkou na pět let a zákaz výkonu činnosti taktéž na pět let. Verdikt však kvůli pochybnostem o vině zrušili v roce 2013 ústavní soudci. Nové projednání pak skončilo zproštěním obžaloby.
Žena pak po státu žádala odškodnění za nezákonné trestní stíhání. V žalobě požadovala omluvu a téměř 6,5 milionu korun, obvodní soud jí ale přiznal jen omluvu a 1,6 milionu. Jenže odvolací pražský městský soud toto rozhodnutí zrušil, Königsmarkové nepřiznal omluvu a přiřkl jí jen 870 tisíc korun například za ušlý zisk. Na náhradě nemajetkové újmy jí ale nic nepřiznal s tím, že došlo k promlčení.
Königsmarková se obrátila na Ústavní soud a ten se jí zastal. Šestiměsíční promlčecí lhůta se totiž měla počítat nikoliv od ústního vyhlášení pravomocného zprošťujícího rozsudku, ale až od doručení písemného odůvodnění, neboť soud svůj verdikt nijak neodůvodnil.
„Pokud trestní soud při vyhlašování neodůvodní rozhodnutí, kterým se stalo zproštění obžaloby pravomocným, promlčecí doba může začít běžet nejdříve dnem doručení písemného vyhotovení takového rozhodnutí trestního soudu. Stěžovatelka uplatnila své právo na náhradu nemajetkové újmy u soudu před uplynutím takto počítané promlčecí lhůty. K promlčení jejího práva tudíž nemohlo dojít,“ prohlásil ve středu soudce zpravodaj Josef Baxa.
