Muž dostal doživotí. Byl to brutální masakr, doslova vyhladil rodinu, řekla soudkyně

Žil jen ve svém pokoji, s nikým se nebavil, v domácnosti nepomáhal, školu nedokončil a do práce nechodil. Tak vypadal život mladého muže, který bydlel se svými sourozenci a otcem v rodinném domě.

Když prodal svůj podíl na domě, rodina ho vyzvala, aby se odstěhoval. Jenže představa, že by se v jednatřiceti letech postavil na vlastní nohy, děsila muže natolik, že radši své příbuzné vyvraždil.

„Byl to brutální masakr, kterého se pan obžalovaný dopustil. Doslova vyhladil celou rodinu. Sám žil ve svém pokoji doslova asociálním způsobem a peníze pro svou potřebu si opatřil tím, že za doslova směšnou částku prodal desetinový podíl na rodinném domě, který dostal v dědictví,“ řekla soudkyně Bartošová.

„Rodině nic neřekl, ačkoli jim doslova prodal část střechy nad hlavou. Proto ho ostatní vyzvali, aby se vystěhoval. A to bylo spouštěcím momentem, což obžalovaný vnímal jako křivdu,“ dodala.

Když členové rodiny až na bratra odešli do práce a do školy, muž si natáhl taktické rukavice, vzal dva nože a zezadu začal bodat do nic netušícího čtyřiadvacetiletého bratra sedícího u počítače.

Pak čekal na dvaadvacetiletou sestru, kterou ubodal hned po jejím příchodu domů v předsíni. Její tělo po činu odtáhl do kuchyně a vstupní místnost uklidil, aby další oběti nic nepoznaly.

Poté přišla domů sedmnáctiletá sestra. Tu muž ušetřil, prý proto, že na něj tak netlačila. Dívce tak jen sebral telefon, zavřel ji na záchodě a vyčkával na příchod otce, přičemž dlouhou chvíli si krátil broušením nožů.

Otce napadl hned ve dveřích. Napadený se ještě vypotácel na ulici, kde ho útočník ubodal před zraky náhodně procházejícího čtrnáctiletého chlapce.

Ten se marně pokoušel pobodaného oživovat a zavolal pomoc. Útočník po činu odešel domů a počkal na policii, které se bez odporu vzdal.

„Plánoval jsem to, ale do poslední sekundy jsem nevěděl, jestli se to stane. Nenávist u mě zvítězila a spáchal jsem to. Nenáviděl jsem je, všechny tři. Bezdůvodně mě uráželi, stupňovalo se to. Já jsem nechtěl mít spory,“ prohlásil při své výpovědi muž.

Podle znalců má muž schizoidní poruchu osobnosti. Takoví lidé žijí ve svém vnitřním světě, jsou přemýšliví, ovšem nedokážou vnímat ani prožívat emoce, mají partnerské problémy a neumí si udržet zaměstnání. Podle posudku ale muž věděl, co v osudnou chvíli dělá.

„Poté, co mu bylo oznámeno, že má opustit dům, v něm vzplála nenávist a chuť se pomstít těm, kteří to podle něj způsobili. Opuštění domu by totiž úplně nabouralo jeho dosavadní život,“ přednesl své hodnocení soudní psycholog.

„Při vyšetření nám řekl, že když oběti vraždil, neměl u toho žádné pocity, jen se ujistil, že jsou mrtví. Lituje jen sám sebe a toho, jaké to pro něj bude mít následky,“ doplnil.

Podle soudkyně v posledních letech nemá takový případ obdoby.

„Obžalovaný každé oběti zasadil desítky ran, soudní lékaři se shodli, že ani jedna z obětí neměla ani při poskytnutí okamžité pomoci žádnou šanci na přežití. Zabil dva sourozence a otce. Jediná přeživší utrpěla mimořádné trauma,“ zdůraznila Bartošová.

Soud rozhodl, že muž má platit i devítimilionové odškodné své sestře, ale vzhledem k tomu, že odsouzený nemá žádný majetek, půjde zřejmě jen o akademický výrok.