Článek
„Skutek popsaný v obžalobě není trestným činem,“ uvedl předseda senátu Josef Prach.
Podle soudu v době, kdy mělo k jednání obžalovaného docházet, tedy v průběhu roku 2020, byl podle tehdejší právní úpravy podmínkou naplnění trestnosti zvlášť trýznivý způsob týrání, který v tomto případě nebyl naplněn. „Mohlo by se jednat o přestupek, kde ale již uplynula promlčecí doba,“ upozornil Prach.
Okresní soud v případu rozhodoval již potřetí, oba předchozí odsuzující rozsudky zrušil krajský soud v odvolacím řízení s tím, že je zapotřebí doplnit důkazy a znovu je zhodnotit.
Čtyřletého Jack Rusell teriéra Artuše měl Švec podle svých slov nadevšechno rád. Jenže byl posedlý tím, že je pejsek nemocný, a podle žalobce ho kurýroval způsoby, které zvířeti přinášely značné utrpení. Zachránit se ho podařilo na poslední chvíli.
Veterinářům se dostal do ruky pes, který byl těžce apatický a neměl snahu se vůbec hýbat. „Měl poraněné oko, hnisavé rány po těle a poleptanou pokožku. Nejhorší byla zlomenina stehenní kosti na pravé noze,“ uvedla zvěrolékařka Markéta Janoušová.
Švec u soudu uvedl, že psa léčil sám nad rámec doporučení veterinářů. „Artuš měl zvětšenou prostatu. Nastaly u něho problémy s vyprazdňováním. Antibiotika nezabírala. Byl nafouklý a často kňučel bolestí. Tak jsem mu zaváděl rourku do konečníku. Bylo vidět, že mu to pomáhá,“ prohlásil obžalovaný mladík.
Zdál se mu nemocný
Přiznal také, že v předmětném období užíval kokain a pervitin. „Ke zvířatům mám kladný vztah už odmalička. Prvního psa jsem dostal už ve 12 letech,“ dodal Švec. Připustil, že některé diagnózy si vytvářel sám podle příznaků, které pes měl. „Studoval jsem k tomu spoustu odborné literatury,“ řekl dále. Švec přiznal, že pro některé zákroky, které na psovi prováděl, nebyl důvod.
Švec odmítl, že by psovi úmyslně ubližoval. Policistům tvrdil, že když se mu zdál nemocný, tak s ním obcházel veterináře. Protože prý každý zvěrolékař stanovil jinou diagnózu, tak se řídil pro něj tou nejdůvěryhodnější a podle toho také psa léčil.
