Článek
Zkušenost má například Petr Pokorný z Chomutovska, který se živí jako skladník. „Vychováváme s partnerkou na rodičovské dvě malé děti. Jsou měsíce, kdy vyjdeme jen tak tak. Nakupujeme ve slevách, na delší výlety s dětmi musíme zapomenout,“ uvedl. Aspoň částečně rodině pomáhají přídavky na děti. Bez dávek by nevyšel vůbec.
Podobně nízké příjmy má v soukromých firmách vedle zmíněných profesí také řada stavebních dělníků, švadlen, zedníků nebo řidičů. Celkem přes 297 tisíc lidí. Údaje o situaci v letošním prvním pololetí čerstvě zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Jen o málo vyšší mzdy má řada dalších zaměstnanců. U některých profesí to může být nečekané. Třeba šéfové malých firem mají průměrnou mzdu 84 344 korun, desetina z nich však vydělává maximálně 32 713 korun. U vedoucích pracovníků v restauracích a rychlých občerstveních je průměr 63 888 korun, nejhůře hodnocení berou do 28 150 korun.
Naproti tomu desetina nejvíce vydělávajících pracovníků bere minimálně 85 768 korun. Především vysoce specializovaní pracovníci typu lékařů, programátorů nebo řídících letového provozu. A také šéfů velkých firem a institucí, kde je průměr 320 813 korun. Desetina z nich má více než 643 tisíc měsíčně.
Rozdíly mírně rostou
Postupně se v soukromém sektoru zvyšují rozdíly mezi nejhůře a nejlépe placenými. U těch prvních za poslední rok vzrostly výdělky o 6,9 procenta, u druhých o 8,9 procenta. V pětiletém horizontu je rozdíl ještě markantnější. Desetině nejméně vydělávajících od roku 2021 mzdy vzrostly o 29,8 procenta, nejvýdělečnějších o 36 procent.