Smrt v jednom zrnku. Syntetické drogy jsou extrémně nebezpečné

Na Benešovsku začátkem prázdnin zabila 25letého muže syntetická droga nitazen. Ta je až 500krát silnější než heroin nebo morfium. Podezření kriminalistů, o němž Novinky informovaly 9. července, potvrdila policejní mluvčí Barbora Schneeweissová na základě předběžného výsledku soudní pitvy.

„Toxikologický rozbor prokázal syntetický opioid nitazen v krvi zemřelého,“ uvádí Schneeweissová. V bytě muže kriminalisté zajistili také několik sáčků s bílou krystalickou látkou, kterou odeslali na expertizu.

Na výsledky jiné expertizy čekají také jejich němečtí kolegové. Ti se zabývají kauzou, kdy bylo po technoparty v Berlíně v ohrožení života 13 lidí, v nemocnici jich skončilo celkem 27 a první pomoc museli záchranáři na místě poskytovat téměř čtyřem stovkám osob.

Zdravotníci a policisté mají podezření, že užili drogu „Blue Punisher“, která je podobná takzvané taneční droze – extázi. Kombinovat ji podle listu Bild měli s alkoholem.

„Taková kombinace během letních veder vede k dehydrataci a k selhání organismu. Blue Punisher znamená, že tato droga má modrou barvu. Přesné složení neznáme, ale mohlo by jít o směs různých látek, včetně klefedronu, které se falešně vydávají za MDMA, z níž se skládala původní extáze, i když přítomnost MDMA také nelze vyloučit,“ vysvětluje pro Novinky mluvčí Národní protidrogové centrály (NPC) Lucie Šmoldasová.

Její rada, jak se vyhnout často i smrtelnému nebezpečí, přitom zní jednoduše: lidé by se měli konzumace drog zcela vyvarovat. Jenže u závislých taková rada příliš nefunguje, obzvlášť když dojde například na „problém“ s nedostatkem heroinu na trhu.

Osmdesát procent jeho produkce totiž pocházelo z Afghánistánu, kde se od roku 2021 vrátil k moci Tálibán. A ten pěstování máku i všech dalších plodin vhodných pro výrobu narkotik, jak uvádí například web Globální iniciativy proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, zakázal.

I proto se na trh stále častěji dostávají takzvané syntetické drogy. Kromě zmíněného případu z Benešovska letos v květnu zasahovali záchranáři, policisté a hasiči ve speciálních oblecích také v bytě na pražských Stodůlkách. Nalezli tam nebezpečné smrtící drogy spirochlorphine a nitazen.

Kriminalisté tehdy upřesnili, že vyšetřují v souvislosti s aplikací syntetických drog už dvě úmrtí z Prahy 2 a 5, jednu osobu zdravotníci díky pohotovému zásahu zachránili.

Syntetické drogy jsou mimo jiné rizikové tím, že jde často o nové látky, u kterých není známá jejich účinnost.

„Uživatelé drog jsou často zvyklí na to, co bylo u nás na trhu běžně dostupné, ale u nových látek je jen velmi těžké odhadnout jejich dávku,“ říká vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.

Syntetické drogy také mění zažitou logistiku tím, že už k jejich distribuci neslouží síť dealerů, ale uživatelé si je mohou objednat přes internet, darknet nebo přes uzavřené skupiny na sociálních sítích.

„Za oblast hraničního dohledu Celní správy České republiky můžeme potvrdit, že v posledních letech evidujeme trvale zvýšený počet záchytů omamných a psychotropních látek, a to především v poštovních zásilkách a letecké přepravě zboží (cargo),“ upozorňuje pro Novinky Vladimíra Malovíková z Generálního ředitelství cel.

„Tento trend je navíc umocněn nástupem nových a vysoce nebezpečných látek. V roce 2024 jsme v rámci kontrol v poštovních zásilkách zaznamenali celkem 422 případů. V roce předchozím šlo o 527 případů. Každý případ však může zahrnovat více jednotlivých zásilek. Odhadujeme, že skutečný počet zásilek obsahujících omamné a psychotropní látky (OPL) je ve skutečnosti 100- až 1000krát větší,“ dodává.

Výroba syntetických drog je levnější, flexibilnější a dá se snáze ukrýt než u drog pocházejících ze zemědělské produkce, jako je opium nebo kokain. Některé se proto vyrábějí už i u nás.

„V České republice byly odhaleny nelegální laboratoře na výrobu syntetických katinonů, například klefedronu nebo mefedronu, které mohou být levnou konkurencí pervitinu, kokainu či extáze. Uživatelsky jsou populární v Polsku,“ uvedla k tomu Šmoldasová z NPC.

Podle ní mohou být v některých případech životu nebezpečné dokonce i velmi malé dávky drogy odpovídající svým množstvím zrnku soli. Své varování proto vydala také zmiňovaná Celní správa.

„Syntetické drogy jsou snadno dostupné a extrémně nebezpečné. Vypadá to nevinně – bonbon, kapka do nápoje, prášek v sáčku. Ve skutečnosti jde ale o látky, které mohou zabíjet už v miligramových dávkách,“ upozorňují celníci na Facebooku.

Lidé podle nich často ani nevědí, co berou. Jedna dávka „jen“ zatočí hlavou, druhá může být smrtelná.

Proto záchranáři, policisté i hasiči při podezření na výskyt takových drog pracují v ochranných oblecích. Jenže do smrtelného nebezpečí se mohou dostat například i pošťáci či kurýři v případě, že by se s nebezpečnou látkou setkali třeba po přetržení obálky.

„Pokud by drogu vdechl třeba kurýr, tak ho může zabít,“ podotýká mluvčí protidrogové centrály.

V obrovský problém přerostla produkce nových drog ve Spojených státech. Tam jen loni zemřelo na předávkování 80 293 lidí, z toho 48 422 osob zemřelo po užití právě některé syntetické drogy. Čísla zveřejnilo tamní centrum zdravotnické statistiky National Center for Health Statistics s tím, že oproti roku 2023 to bylo o celých 27 procent méně.

V Česku byla loni Policie ČR celkem u 170 předávkování nelegálními návykovými látkami nebo psychoaktivními léky, 77 z nich bylo smrtelných. Policie ale neuvedla, že by některé z těchto případů souvisely s aplikací syntetických drog.

Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil však uklidňuje, že u nás tak černý scénář z USA nehrozí.

„Co se odehrává ve Spojených státech, nás určitě nečeká. U nás není ani žádná velká heroinová scéna. Ta zahrnuje asi 3000 lidí, zatímco v USA čítá milion osob, takže tady ani není tolik potenciálních uživatelů. Větší nebezpečí ale v Česku hrozí lidem, kteří chtějí s drogou experimentovat a rozhodnou se něco zkusit,“ varuje Vobořil.