Článek
"Byla to vražda. Zabil mi syna. Určitě se odvolám," uvedla Anežka Kuřilová.
Je přesvědčena o selhání policie při prošetřování celého případu. "Kdyby policisté poslechli a udělali hned domovní prohlídku, neměli by (Kolář a jeho manželka) čas na zahlazení stop. Oni mohou za to, že není odsouzený za vraždu," zdůraznila žena.
Kolář se ale nezodpovídal z vraždy, nýbrž ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví s následkem smrti. "Nebyl prokázán úmysl. Skutek nelze hodnotit jako vraždu. A při této klasifikaci nelze trestně stíhat manželku za podíl na činu. Jen v případě vraždy by byla zodpovědná, platila by oznamovací povinnost," obhajoval klasifikaci skutku státní zástupce Antonín Budiš.
Tělo nechtělo hořet, vypověděl
Zabitý muž žil v jedné domácnosti s bývalou manželkou a Kolářem. 4. srpna 2001 v noci prý Koláře vyzval k rozhovoru o vyřešení bydlení, přitom ho ale údajně napadl, což obžalovaný podle svých slov odvrátil tak, že z rozběhu narazil útočníka na zeď. Poté prý pokoj opustil a až později zjistil, že muž je mrtvý. S manželkou nacpali mrtvolu do igelitových pytlů a u obce Modrá na Uherskohradištsku vjeli do lesa. Kolář tělo polil benzínem a zapálil.
"Nechtělo to vůbec hořet. Musel jsem nasbírat dřevo, aby shořel," přiznal obžalovaný s tím, že kremace trvala celou noc.
Obhájce i státní zástupce se k rozsudku nevyjádřili.
