Michaláková ani po 10 letech nevzdává boj o syny v Norsku. Ti žijí neznámo kde

Naposledy v případu rozhodoval Okresní soud v Hodoníně, který letos v lednu formálně svěřil děti Evy Michalákové do její péče. Na faktický stav, kdy jsou chlapci v Norsku rozděleni do dvou různých rodin a místo jejich pobytu tamější úřady tají,  to ale vliv nemá.

Norské úřady rozhodly o odebrání dětí již 18. května 2011, Michaláková ale ani po deseti letech boj nevzdává. Členka petičního výboru na podporu Michalákové rodiny, senátorka Jitka Chalánková Novinkám řekla, že se nyní očekává rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle kterého se budou odvíjet matčiny další kroky. „Rozhodnutí by podle mých informací mohlo padnout již brzy,” naznačila senátorka.

Michaláková se později po odebrání dětí s manželem rozvedla a nyní žije v Norsku poblíž Bodø s přítelem a jeho dcerou. Pracuje ve školce s dětmi do šesti let. Během studia byla na praxi na základní škole a pracovala s dětmi od první do desáté třídy. Pracuje jak se zdravými dětmi, tak i s dětmi, které mají i různé zdravotní potíže - autismus, ADHD, diabetes. Je to podle ní paradox, vzhledem k tomu, že jí její vlastní děti odmítají vydat.

„Nejhorší je, že s tím nemůžu nic dělat, ani nevím, jak tu bezmoc popsat," sdělila ČTK v korespondenčním rozhovoru.

„Nemohla jsem být s kluky, vidět je vyrůstat, doprovodit je první školní den do školy, učit se s nimi, pomáhat jim s úkoly, trávit spolu volný čas, jezdit na výlety. Já samozřejmě vím, že nemohu přijít a vytrhnout je z prostředí, kde nyní žijí. Už si pravděpodobně museli navyknout na pěstouny, a proto bych je rozhodně nechtěla z jejich života vymazat. Museli bychom krůček pro krůčku, poradit se i s psychology, potkávat se, navštěvovat, vyrazit na společný výlet, konečně si telefonovat a psát, zjistit, co děti baví a zajímá. Nemíním se vzdát," uvedla Michaláková.

Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel tam už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství. Norská sociální služba Barnevernet (také Barnevern) rozhodla o odebrání kvůli podezření z mateřské školy, že otec syny sexuálně zneužívá. Policie začala vyšetřovat otce i matku, podezření se ale nepotvrdila. Manželé se později rozvedli.

Předloni také hovořil o případu tehdejší šéf české diplomacie Tomáš Petříček na své návštěvě v Norsku. Výsledkem byla tehdy dohoda na výměně více informací ohledně českých dětí.

Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině, na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv. Úřad Michalákové kontakt s dětmi zakázal.

„Bez výsledku se dožaduju dokonce jen zdravotní dokumentace dětí nebo zpráv, jak se jim vede ve škole. Veškeré informace, které se ke mně za ty roky dostaly, pochází od stále stejné úřednice Barnevernu," uvedla Michaláková.

Syna Davida viděla naposledy před šesti, respektive sedmi lety v srpnu 2015, Denise v dubnu 2014. „Schůzky byly krátké, trvaly cca 1,5 až dvě hodiny a asistovaly u nich pracovnice Barnevernu. Nesměla jsem mluvit o společně stráveném životě, při jakékoliv zmínce o rodině mi vyhrožovali ukončením schůzky. Musela jsem s dětmi mluvit jen o tom, co je teď a tady. Pokud bych měla přepočítat čas strávený s dětmi po odebrání, nebyl by to dohromady ani jeden týden vcelku," popsala Michaláková.

Česká politická reprezentace se podle ní snažila věc řešit na mezistátní úrovni, prezident Miloš Zeman posílal do Norska intervenci. „Pokud jde o české velvyslanectví v Oslo, doufala jsem, že se jim podaří alespoň s dětmi nebo jejich pěstouny spojit, ale Barnevern to nepřipustil," řekla matka.