Článek
Ještě když oba rodiči žili v Plzni, nebyl jejich kontakt a předávání syna bez problémů. Vše se ale vyhrotilo loni v září, kdy se matka i s dítětem odstěhovala na druhý konec republiky, synovi změnila trvalé bydliště bez souhlasu otce či opatrovnického soudu a přihlásila ho do tamní základní školy a k dětské lékařce.
Otec i Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) podali návrh na vydání předběžného opatření, které mělo spočívat v prozatímním svěření chlapce do otcovy péče. Okresní soud Plzeň-město návrhu OSPOD vyhověl, jenže odvolací Krajský soud v Plzni zamítl jak návrh OSPOD, tak podnět otce.
Fakticky to znamená, že v současné době není nijak upravena péče ani styk otce se synem.
Italsko-český spor o děti musí řešit až Ústavní soud v Římě
Otec se proto obrátil na Ústavní soud a senát se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou mu popřál sluchu. Sice uznal, že rovnou předání syna do péče otce by bylo příliš radikálním řešení, ale justice měla konat.
„Pokud se rodič, kterému bylo dítě svěřeno do péče, odstěhuje do větší vzdálenosti z původního místa bydliště, soudy nemohou ponechat takové jednání bez povšimnutí, naopak na ně musí reagovat,“ prohlásil Jirsa.
Matka jednala protizákonně
„Odvolací soud měl nově upravit styk nezletilého s otcem takovým způsobem, aby aktuální nastavení styku zohledňovalo protizákonné jednání matky, která se s dítětem odstěhovala 475 kilometrů daleko bez souhlasu otce. V rámci rozhodování o předběžném opatření měl soud především zvážit místo a způsob předávání dítěte tak, aby negativní důsledky protiprávního jednání matky nenesl bez dalšího otec,“ připomenul Jirsa.
Justice měla podle konstitučního tribunálu za situace, kdy realita již zjevně neodpovídala dřívějším poměrům, přistoupit k řešení. „Odvolací soud naopak neměl v rámci rozhodování o předběžném opatření odkázat otce na konečné rozhodnutí a dát od věci ruce pryč,“ zakončil Jirsa.
Případ se tak vrací zpět k plzeňskému krajskému soudu.
Kvůli sporům rodičů poslal soud dítě do ústavu. Chyba, zkritizoval ho ÚS
