Článek
V případě indické mutace „nastalo pouze mírné snížení neutralizačního titru“ oproti jiným mutacím. Nejnižší pokles nastal vůči britské mutaci alfa.
„Tato nová data povzbuzují a posilují naši víru, že vakcína Moderna by měla chránit před nově zjištěnými variantami,“ uvedl generální ředitel Stéphane Bancel.
Studie navazuje na předchozí výzkum, který ukázal, že je pravděpodobné, že příjemci produktů Moderna a Pfizer nebudou potřebovat posilovací dávky.
Vakcíny mRNA ochrání před covidem-19 řadu let, zjistila studie
Pro studii, která byla zveřejněna na webu bioRxiv.org tým zkoumal, jak dobře fungovaly vzorky krve proti 16 mutacím, včetně původního kmene.
Výsledky ukázaly, že vakcína fungovala nejlépe proti mutaci, známé jako B.1.1.7, která byla poprvé identifikování ve Velké Británii a vědci ji nazývají alfa. U ostatních mutací byl zaznamenán pokles neutralizačních protilátek, nebyl ale tak významný, aby vakcína nechránila, uvedla společnost v tiskové zprávě.
Akcie Moderny raketově rostou, její vakcína zabírá i na deltu
V případě mutace beta pocházející z Jižní Afriky a variantě gamma z Brazílie klesly hladiny neutralizačních protilátek 6,9krát, respektive 3,2krát. U indické mutace zvané delta hladiny neutralizačních protilátek klesly jen 2,1krát, což bylo méně než u všech ostatních variant.
Doživotní imunita
Kromě účinnosti proti mutacím viru nová studie naznačuje, že vakcína společnosti Moderna ale i Pfizer/BiNTech mohou poskytovat celoživotní ochranu proti koronaviru, připomněl server The New York Times s odvoláním na vědce z Washingtonské univerzity v St. Louist.
„Je to dobré znamení a důkaz toho, jak odolná je naše imunita po této vakcíně,“ řekl Ali Ellebedy, imunolog z Washingtonovy univerzity.
Vědci zkoumali lymfatické uzliny, které produkují typ buňky imunitního systému známý jako paměťová B buňka. V rámci studie dostalo 14 lidí obě dávky vakcíny Pfizer. Mezi nimi bylo osm lidí, kteří už covid prodělali.
Očkování, nebo nákaza, jiná volba neexistuje, tvrdí německý ministr
Paměťové B buňky se uzamknou na povrch napadajících patogenů a označí je pro zničení jinými imunitními buňkami. Mohou také po celá léta, dokonce i desetiletí, cirkulovat v krvi a imunitní systém je může vyvolat, pokud dojde k další infekci.
Tým odebral vzorky z lymfatických uzlin pětkrát, a to tři týdny, čtyři týdny, pět týdnů, sedm týdnů a patnáct týdnů po první dávce. Výsledky ukázaly, že i čtyři měsíce poté měli příjemci vysoce aktivní germinální centra a počet paměťových B buněk, které rozpoznávaly virus, neklesl.
Lidé, kteří dostali obě dávky vakcíny založené na technologii mRNA, měly silné a „trvalé“ imunitní odpovědi. Podle britského Daily Mailu tak zřejmě nebudou potřebovat třetí vakcínu.