Článek
Podle Smejkala je nutné jednat rychle, prodloužení má podle něj smysl pouze v nejbližších týdnech, kdy je nutné naočkovat rychle co nejvíc lidí. „Zdůrazňujeme, že by to bylo krátkodobě, v dubnu už to nemá cenu, protože v dubnu zátěž nemocnic nebude tak velká,“ řekl.
S tím souhlasí i šéf epidemiologické skupiny ministerstva a vakcinolog Roman Chlíbek. „V případě nedostatku očkovacích látek, kdy je priorita naočkovat co nejvíce lidí hlavně první dávkou v co nejkratším čase, je možné přejít na tyto delší intervaly. Jakmile by se zvedly dávky, není problém vrátit se i k původním intervalům,“ vysvětlil.
Můžeme jen závidět a čekat. Záběry z Izraele: Lidé tančí na stolech
„Neznamená to, že by to ohrozilo ty, kteří druhou dávku dostanou později. Předpokládá se, že účinnost bude srovnatelná v tomto intervalu pro všechny očkované,“ dodal Chlíbek.
Česká vakcinologická společnost navrhuje z původních 21 dnů u Pfizer/BioNTech a 28 dnů u Moderny oddálit podání druhé dávky až na 42 dnů. Vakcíny od AstraZeneky by se změny nejspíše dotknout neměly, jelikož zde je interval až 13 týdnů.
Eurokomisař: Evropa dosáhne do 14. července imunity, Sputnik nepotřebujeme
Hlavní výhradou ministerstva byla organizační a logistická náročnost. Ministr opakovaně řekl, že z odborného hlediska s prodloužením intervalu souhlasí. Znamenalo by to ale přeobjednat 180 tisíc už zaregistrovaných lidí, což by v dubnu způsobilo problémy v očkovacích centrech.
Chile dohání Izrael, očkuje se v parcích i v kostele
Smejkal řekl, že by se změna mohla týkat je těch, kteří jsou k očkování objednaní. Kompromisní řešení potvrdil i Chlíbek. „Zatím to spíš vypadá, že bychom mohli jít cestou, že by to platilo pro všechny, kteří mají přijít na první dávku. Nešlo by se zpětně, aby se lidé nemuseli přeobjednávat,“ popsal Právu jednu z možností. Finální slovo podle něj bude mít ministerstvo.