Hlavní obsah

Covid zasadil tvrdou ránu transplantacím

Právo, ČTK, mcm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Počet transplantací tělesných orgánů loni výrazně klesl ve srovnání s rokem 2019. Mezinárodní studie na toto téma tak podle deníku The Guardian ukazuje rozsáhlý dopad pandemie covidu-19 na zdravotnické služby i na pacienty.

Foto: archiv IKEMu

Ilustrační foto

Článek

„Během prvních tří měsíců pandemie byl zjištěn výrazný celosvětový pokles transplantační aktivity, přičemž po červnu 2020 došlo ke stabilizaci, ale od října do prosince počet transplantací opět klesal,“ napsali autoři studie, publikované v odborném časopise Lancet Public Health.

Studie ukázala, že celkový počet transplantací ledvin, jater, plic a srdcí od lidských dárců klesl během první vlny covidu ve 22 zemích celkem o 31 procent, tedy skoro o třetinu. Během loňského léta se situace poněkud zlepšila, ale i tak se celoročně snížil loni počet těchto operací o 16 procent, tedy asi o šestinu.

V každé zemi jinak

V praxi to znamenalo, že ve sledovaných 22 zemích bylo provedeno o více než 11 200 transplantací méně. Mezi zeměmi však panovaly značné rozdíly. Nejmenší pokles, o jedno procento, zaznamenalo Švýcarsko. V Kanadě klesl počet transplantací orgánů o desetinu, konalo se o 227 transplantací méně. Česko bylo horší – počet těchto výkonů klesl o osminu na 765, což bylo nejnižší číslo od roku 2013.

Daleko hůře na tom byla Británie (pokles o třetinu, bylo tedy o 1298 transplantací méně) a zejména Japonsko. Tam bylo provedeno o 1413 transplantací méně, což byl dokonce dvoutřetinový pokles oproti roku 2019.

Dvě nestačily. Třetí dávku v Motole podali už 15 pacientům s transplantovanými plícemi

Koronavirus

Největší pokles zaznamenaly transplantace ledvin. Ve všech 22 sledovaných zemích jich loni bylo o pětinu méně než předloni. Podle výzkumníků bylo příčinou zřejmě to, že se nejednalo o zásahy, které by „měly povahu okamžité záchrany života“, a tak je bylo možné odložit.

Cena odkladů

Odklady operací si však také vyžádaly svou daň. Podle červencové zprávy britské zdravotní služby zemřelo v období 2020–2021 při čekání na transplantaci 487 lidí, zatímco v období 2019 až 2020 bylo takových úmrtí jen 372. „Dalších 693 lidí bylo ze seznamu čekatelů na transplantaci vyřazeno. K vyřazení došlo většinou v důsledku zhoršení zdravotního stavu a nezpůsobilosti k transplantaci,“ uvádí zpráva.

Podle listu The Daily Tele­graph se odhaduje, že do konce roku bude v Británii více než sedm tisíc lidí čekajících na operaci nějakého orgánu, což je úroveň zaznamenaná naposledy v letech 2012–2013.

Přijďte po pandemii, slyšel od lékařů muž. Teď mu hrozí transplantace jater

Domácí

„První vlna covidu-19 měla devastující dopad na počet transplantací v mnoha zemích, ovlivnila čekací listiny pacientů a bohužel vedla ke značným ztrátám na životech,“ podtrhl Olivier Aubert, vedoucí mezinárodní studie.

Operace se odkládaly nejen kvůli nedostatku orgánů, ale i kvůli potřebě vyčlenit lůžka na jednotkách intenzivní péče pro pacienty s covidem. Stav transplantovaných pacientů je navíc nutné po nějakou dobu důkladně sledovat, což je možné jen v nemocnici. U těchto lidí je však i vysoké riziko nákazy, takže vznikly obavy, zda je bezpečné ponechávat je v covidové době v nemocenském ošetření.

Mezinárodní studie také ukázala, že u transplantací orgánů od zdravých dárců byl pokles daleko větší než při použití jater, ledvin, plic a srdcí od mrtvých dárců. Důvodem byly nejen „logistické a etické potíže“, ale i „obavy z vystavení živých dárců působení covidu v nemocnicích“. „V některých oblastech byly přerušeny transplantace ledvin a jater od žijících dárců,“ dodali autoři studie.

Reklama

Výběr článků

Načítám