Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Už jsou tady. Co dál?

„Už jsme tady!“ znělo v neděli na pražské demonstraci, která zaplnila celé Staroměstské náměstí a dolní část Václavského náměstí. Připodobnění k listopadu 1989 nebylo dílem náhody. Vždyť bylo doprovázeno dalším voláním: „Ať žije Pavel!“ Není třeba připomínat, co to znamenalo.

Foto: David Neff, Novinky
Článek

Před 36 lety a několika týdny byli lidé, kteří přišli na náměstí, sjednoceni odporem k dodělávající komunistické kobyle. Mráz už tehdy z Kremlu nepřicházel. V nedělním mrazu zahříval lidi hněv, který cítili k další odrůdě tupé nelidskosti. Má nejen mrazivou podporu z Kremlu, ale sama leze Moskvě do řiti a doma má stejné manýry jako komouši.

Reálsocialismus a babišismus-motorismus jsou bráchové. Touží si podřídit vše svobodné. Současná cháska hodlá vzít nezávislost veřejnoprávním médiím a zrušit služební zákon, který zaručuje nezávislost státních úředníků. Jak komouši, tak babouši se neštítí veřejného rozptylování slovních zvratků bytostí, kterým i pro dosáhnutí na nulu by bylo zapotřebí urazit cestu z hlubokého mínusu.

Vláda cíleně mění liberální demokracii v ochlokracii čili vládu lůzy. Završení ochlokratizace společnosti bez jejího odporu může skončit stavem, kdy změnit autoritářskou podstatu státu nebude možné mírovou cestou. V Česku momentálně neexistuje stranická opozice schopná si uvědomit, jaké nebezpečí zemi hrozí, a přestat nesmyslně vyzývat Babiše, aby se vzpamatoval. Proto se lidé postavili za hlavu státu, která z výše své ústavní pozice tvrdě hájí zásady svobodné společnosti.

Nikdo nebral vážně Hitlera. „Klaun“. Přitom po příchodu k moci jen udělal, co předtím sliboval. Nikdo nebral vážně Putina. „Přechodný slabý maník“. Přitom po příchodu k moci udělal to, na co byl školen a co se tedy dalo očekávat.

Nikdo z těch, kteří teď v Česku zoufale volají: „Kam jsme se to dostali?“, nebral vážně Babiše a jeho chátru. Přitom po příchodu k moci dělají jen to, co předtím slíbili. Pospíchají, aby stihli provést nezvratné změny, které by Česko posunuly z evropského prostředí práva do barbarského ruského područí, s nímž cítí spřízněnost. Babiš svým normalizačně oligarchickým naturelem, SPD svým patologickým nacionalismem a Motoristé proto, že ruští papaláši maj’ hezký bouráky.

Dějiny teď jdou po našich hlavách a jsou připraveny jít přes naše mrtvoly. Lidé, kteří to odmítají, už jsou tady. Ale co dál?

Zatím je nejbližší cíl jasný. Shromáždit pod výzvou na podporu prezidenta 1 milion podpisů, sejít se na pražské Letné a přinejmenším ukázat Babišovi a spol., že v Česku nežijí jenom jejich améby. V případě úspěchu vypracovat další scénář, jak žít v zemi s vládou lůzy a nenechat ji, aby zemi zlikvidovala.

Výběr článků

Načítám