Očima Saši Mitrofanova: Metastázy barbarství jsou i mimo Rusko

Ruská kremelská média sdělila svým konzumentům, že Petr Pavel byl v Česku kvůli návštěvě Ukrajiny a podpoře pro bojující zemi podroben kritice.

Ve skutečnosti se nestalo nic jiného, než že známé firmy alias sveřepí šakali zavile vyli na bílého lva. Šakali jsou jiní než lvi, dalo se očekávat, že budou vydávat nenávistné skřeky. V kombinaci s velkým pozitivním ohlasem, který provázel cestu české hlavy státu na Ukrajinu mezi lidmi, jimž záleží na svobodě, je vytí českých šakalů, tedy soudruhů ruských šakalů, skvělým potvrzením, že to Petr Pavel dělá v zahraniční politice dobře.

Zájemci o styl, který nyní přichází z Pražského hradu, mohou být plně uspokojeni rozhovorem, který ještě během návštěvy Ukrajiny udělal s prezidentem Michal Kubal z ČT. I v tomto interview zaznělo od Petra Pavla slovo, které říkal při hodnocení současné ruské společnosti předtím a použil ho i po tomto rozhovoru. To slovo je barbarství.

Krátce po vpádu Ruska na Ukrajinu jsem poskytl příležitost toxickým mudrlantům, růžolícím pseudohumanistům a jenom poctivým blbům, aby si zasoutěžili, kdo z nich se ukáže jako největší trouba v reakci na tento tvít.

Žeň byla bohatá. V následujících dnech se ruští okupanti vynasnažili, aby dokázali, že jsem jen konstatoval skutečnost. Po více než roce je označení „barbarský“ pro to, co dělá Rusko na Ukrajině a co provádí ruské vedení bez významného odporu, naopak s podporou lidových mas uvnitř země, zcela běžné. Není divu, je to pouze pravda.

Popírají to ovšem šakali, ano, ti soudruzi ruských šakalů, v různých zemích světa. Tento šakalismus není zdaleka jen českým specifikem. Barbarství je totiž lákavé. Pro řadového barbara je svobodný život příliš složitý. Jeho obzor není s to vstřebat možnost volby, která je ve svobodném světě přítomna v každém okamžiku a která samozřejmě zužuje ustálené jistoty, anebo je přímo neguje.

I proto se mezi barbary řadí nejen primitivové, kterým se zajídá nutnost vlastního rozhodování a následné odpovědnosti za své činy, ale i rafinovanější jedinci, kteří vyrostli v dobrovolně zvoleném chomoutu idejí a představ, které považují za neměnné a povinné i pro ty, kterým se hnusí.

Primitivové plus ultrakonzervativci, toť současní barbaři. Jsou to metastázy obřího ruského nádoru.