Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Volby mění polský postoj vůči Ukrajině – Veronika Pehe

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poláci obecně platí za věrné spojence Ukrajiny, kteří s otevřenou náručí přijali více než milion ukrajinských uprchlíků. To se ale začíná měnit. Průzkumy veřejného mínění poukazují na klesající podporu pro pomoc válečným běžencům. Polská vláda zase dala v posledních týdnech najevo svou nelibost s některými ukrajinskými kroky.

Foto: Petr Zewlakk Vrabec

Veronika Pehe

Článek

Důvodem jsou zřejmě říjnové parlamentní volby, v nichž se vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) bude snažit obhájit mandát i skrze změnu politiky vůči Ukrajině. Zřejmě tím chce zamezit přebíhání svých voličů ke krajně pravicové Konfederaci, jejíž stoupající preference ohrožují volební výsledek PiS.

Nedávno zveřejněná studie badatelů z Varšavské univerzity přinesla jasné závěry: podpora pro uprchlíky z Ukrajiny rapidně klesá zejména mezi mladými ženami do 29 let s nižším vzděláním.

Mladé Polky se obávají, že jim Ukrajinky vytvářejí tlak na sňatkovém trhu

Důvody jsou dva. Obávají se, že jim Ukrajinci, či lépe řečeno Ukrajinky, berou pracovní místa v nekvalifikovaných pracích a že vytvářejí tlak na sňatkovém trhu. Naprostá většina z více než milionu uprchlíků před ruskou agresí v Polsku jsou totiž ženy.

Statistiky počtu sňatků Poláků s Ukrajinkami sice nejsou pro poslední rok zatím k dispozici, to je ale vedlejší. Důležitější je dojem živený internetem a sociálními sítěmi, který v části polské společnosti převládá, že ukrajinské ženy berou těm polským práci a muže. Navíc (až o 12 %) stoupl počet těch, pro které ukrajinští uprchlíci představují nebezpečí.

PiS ví, že v podzimních parlamentních volbách se mohou tito voliči obrátit k radikálnější Konfederaci, jež je dlouhodobě vůči pomoci Ukrajincům kritická. Ne že by snad podporovala ruskou stranu konfliktu, takový postoj se v polském politickém spektru – na rozdíl od toho českého – prakticky neobjevuje. Liší se ale názory na to, na jakou míru sociální podpory by měli mít Ukrajinci nárok.

Snad i z důvodu těchto měnících se společenských nálad PiS v posledních týdnech vůči Ukrajině vystupuje mnohem kritičtěji, než tomu bylo doposud. Předseda PiS Kaczyňski, premiér Morawiecki a další politici ve svých vystoupeních zdůrazňují, že polská pomoc Ukrajině má své meze a že každý příjemce pomoci by měl také něco dát nazpět. Tím „něčím“ by zřejmě měla být omluva za volyňský masakr během druhé světové války. Toto bolavé místo polsko-ukrajinských vztahů, po propuknutí války načas utlumené, tak znovu ožilo.

Napětí v posledních týdnech budil také konflikt o import ukrajinských obilovin na polský trh. Levnější ukrajinské obilí vyvolává nevoli polských rolníků, kteří jsou důležitým elektorátem PiS. Premiér Morawiecki už proto k nelibosti ukrajinské strany oznámil, že nehledě na rozhodnutí Bruselu bude v Polsku platit zákaz dovozu ukrajinských obilovin i nadále.

Zatím se PiS nepokusilo dále rozdmýchávat nálady namířené proti Ukrajinským uprchlíkům, volební kampaně ale bývají neúprosné a PiS hraje o vítězství ve třetím volebním období. Není tedy vyloučeno, že sáhne i po této kartě.

Reklama

Výběr článků

Načítám