Článek
Populismus dnes slouží především jako mediální nálepka pro styl politické komunikace nebo vedení kampaně. Po takové rétorice ale dnes občas sáhne každý politik. Kdo by nechtěl tvrdit, že má veřejnost na své straně. Pokud ale chceme poznat, která strana je opravdu populistická, musíme sledovat její ideologii.
Jádrem populistických stran je totiž přesvědčení, že politika by měla být výrazem vůle lidu. V jejich podání jde o střet mezi občany a zkorumpovanou elitou. Populismus ignoruje liberální stránku demokracie, která chrání menšiny, a demokracii vidí jen jako vládu většiny. Do větší hloubky populistická ideologie nesahá. Povrchní rozdělení společnosti pak slouží jako věšák, na který si strany odkládají populární témata – někdy migraci, jindy ekonomickou politiku. Proto se konkrétní podoba populismu ve světě liší.
V USA ale nově pozorujeme nástup nepopulárního populismu. Střet mezi tradičním populárním a novým nepopulárním populismem čeká i Česko. Andrej Babiš má skvělý politický instinkt při práci s většinovým přesvědčením společnosti. Jeho menší koaliční partneři ale chtějí na společný populistický věšák pověsit nepopulární témata, která jdou proti většinovému mínění.
Vystoupení z EU prosazované SPD si podle výzkumu NMS pro Novinky přeje jen čtvrtina Čechů a většina (55 procent) chce v Unii setrvat. Podobné je to se zkrocením veřejnoprávních médií. Podle agentury Reuters a Oxford University důvěřuje České televizi i Českému rozhlasu shodně 59 procent občanů. Motoristé se zase rádi věnují zpochybňování změny klimatu. I zde ale mají Češi jasno – dle průzkumu CVVM si 59 procent občanů myslí, že se klima mění určitě, a 35 procent, že pravděpodobně. Dvě třetiny jsou pak přesvědčeny, že ke změně přispívá podstatně lidská činnost.
Snaha odejít z EU, oslabit veřejnoprávní média nebo útoky na ekologické neziskovky jsou postoje s menšinovou podporou. Přesto SPD a Motoristé tvrdí, že jsou mluvčími lidu a budou na Babiše vyvíjet tlak, aby na podobné kroky kývnul. Stal by se tím jejich agentem obhajujícím menšinová témata u většinové veřejnosti.
Na druhou stranu může premiér jako protiváhu využít svůj tradiční populismus a argumentovat postojem většiny obyvatel. Volby vyhrál zejména díky umírněným postojům a bez středových voličů je pro něj cesta k budoucí většině prakticky vyloučena. Tradiční populismus by proto mohl zafungovat jako brzda radikalismu.
Vše bude pozorně sledovat končící vládní garnitura. Ta letošní neúspěšnou kampaň postavila právě na hrozbě, že se Babiš spojí s radikálními postoji. Je však docela možné, že bude příští opozice muset do roku 2029 najít nové recepty na tradiční populismus ANO.