Článek
Ukrajina nutně potřebuje najít způsob, jak vyvážet své obilí, aby nezávisela jen na zahraniční pomoci. Rusko však brání přepravě po moři, řešením proto měl být konec embarga na vývoz do Evropy, proti čemuž se ohradily Maďarsko, Slovensko a Polsko, neboť levná ukrajinská zemědělská produkce ohrožuje jejich vlastní rolníky.
Zelenskyj na to v projevu ve Valném shromáždění OSN reagoval neadekvátně slovy: „Někteří v Evropě si hrají na solidaritu v rámci politického divadla – z obilí dělají thriller. Může se zdát, že se drží vlastních rolí. Ve skutečnosti však pomáhají připravovat scénu pro herce z Moskvy.“ To byla silná káva především pro Poláky, kteří se snaží Ukrajincům pomáhat, co to jde, a dodali tam přes 300 obrněnců.
Reakce polského prezidenta Andrzeje Dudy ne sebe nenechala dlouho čekat: „Ukrajina se chová jako topící se člověk, který se snaží držet všeho, čeho může. Každý, kdo se kdy pokoušel o záchranu tonoucího, ví, že to je velmi nebezpečné, protože vás může stáhnout do hlubin. Samozřejmě se musíme bránit proti tonoucímu muži, aby nás nepoškodil. Protože pokud nás stáhne dolů, nedostane se mu žádné pomoci. Tak musíme dbát o své vlastní zájmy a my tak učiníme efektivně a rozhodně.“
Jeho slova jsou pravdivá, i když ještě před pár měsíci by nezazněla. Jenomže v Polsku budou volby a vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) sice volby vyhraje, ale není jasné, jestli náskok bude postačující pro sestavení koaliční vlády. Navíc by PiS chtěla hrát v koalici vůdčí roli a potřebuje oslabit vliv ultrapravicové prorolnické Konfederace, která se staví proti pomoci Ukrajině, jež je stále více vnímána jako „nevděčná“.
Samozřejmě se nedá čekat, že by Polsko nechalo Ukrajinu na holičkách, protože samo potřebuje udržet Rusy co nejdál od svých hranic. I přestřelka začala rychle utichat, navíc se ukázalo, že polské dodávky zbraní nepokračují z toho prostého důvodu, že není co dodávat.
Předkládat otázku polského, slovenského a maďarského embarga na ukrajinské obilí Světové obchodní organizaci (WTO) taky nebylo ze strany Kyjeva rozumné. Za války je potřeba mít se spojenci a sousedy v rámci možností co nejlepší vztahy, zvláště, když volby se nekonají jen v Polsku, ale i na Slovensku. Tímto krokem spíše nahraje stranám, které jsou proti podpoře Ukrajiny.
Ani v americkém Kongresu už Zelenského nečekaly žádné ovace vestoje, před zákonodárci nevystoupil a nemohl si nevšimnout, že někteří republikáni se stavějí kritičtěji k pomoci Kyjevu, která dosáhla celkového objemu 113 miliard dolarů. I USA čekají volby. Ani vítězství republikánů však nebude znamenat konec americké pomoci.
Únava z opotřebovávací války je patrná na všech stranách, což je pochopitelné, protože vyčerpává zdroje, aniž by byl na frontě vidět jasný efekt. Zprávy o tom, že se Ukrajinci dostali za třetí linii ruské obrany, můžou pohled na efektivnost pomoci změnit, ale ani úspěšný průlom ještě neznamená úplné vítězství Kyjeva.
Je nutné si však uvědomit, že Vladimir Putin kalkuluje právě s tím, že Rusko vydrží déle, protože on nepotřebuje před volbami získávat podporu hlasujících. Že je vyhraje, je už předem jasné.
Udržení jednoty proti ruské agresi je klíčové pro úspěch Kyjeva, což si musíme uvědomovat všichni – včetně ukrajinského vedení. Na partnery se v takové situaci neútočí, i když se Zelenskému nemusejí líbit některé jejich kroky. Ukrajinský prezident svými výroky ničemu nepomohl, i když lze chápat, že mu tečou nervy a potřebuje mít podporu lidu. Bez podpory spojenců by se však nad topící se Ukrajinou dávno zavřela kalná ruská voda.
