Článek
Schillerová se v podcastu Crunch Čestmíra Strakatého navážela do náčelníka generálního štábu Karla Řehky, ve kterém vidí úplného válečného štváče: „Vždycky se osypu, když čtu jeho vyjádření nebo headliny ‚Připravme se na válku‘. My se nechceme připravovat na válku, my chceme žít v míru.“
Podobně jako Řehka mluvili i švédští ministři obrany Pål Jonson a civilní obrany Carl-Oskar Bohlin. Prvně jmenovaný řekl, že „ozbrojený útok na Švédsko nemůže být vyloučen, válka může přijít i k nám“ a druhý jako nahou pravdu označil možnost, že by ve Švédsku mohla být válka. Ani ve Švédsku se to všem nelíbilo, bývalá premiérka Magdalena Anderssonová na ně reagovala, že válka není hned za dveřmi, ale připustila, že situace je vážná, což zní trochu jinak než výrok Schillerové. I Anderssonová přitom je v opozici a byla by ráda, kdyby se její partaj vrátila k moci, a ví, že část elektorátu v dlouho neutrálním Švédsku, které nezažilo válku 210 let, válku nechce.
Na Schillerovou platí Bohlinova slova, že je přirozené „chtít vidět život tak, jak byste si ho přáli, a ne takový jaký je.“ Schillerová žije ve svém světě a opájí se tím, jak jsou úspěšná její videa na ŤikToku (takto jméno této sociální sítě vyslovuje). Sice ho sama v mobilu nemá, protože dbá na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který síť považuje za bezpečnostní hrozbu, ale klidně na síť, shromažďující o uživatelích široké spektrum informací, přispívá, aby zaujala mladší voliče.
Chápu, že vytváření takovéhoto obsahu a neustálé tepání do vlády i návštěvy kadeřníka a vizážistky zaberou nějaký čas, ale možná by ho trochu měla věnovat sledování války na Ukrajině a výroků Vladimira Putina, který jasně deklaruje, navzdory přáním exministryně, že své cíle nezměnil a válka potrvá dlouho.
Také by si měla přečíst knihu Mistra Suna O válečném umění. Tam by se mohla dočíst nejen leccos o strategii, potřebě logistiky a nutné převaze pro útok, ale také to, že nejlepší je vyhrát válku, kdy se bojovat ani nezačne. Možná by jí pak došlo, jak jsou myšlena slova o tom, že jsme ve válce, protože válka nemusí vypadat tak, jak ji známe z filmů o druhé světové, i když ta na Ukrajině vypadá velmi podobně.
Číst klasické dílo Carla von Clausewitze O válce už vzhledem k rozsahu zabere dost času, ale možná by si exministryně měla připomenout jeho výrok, že válka je pokračováním politiky jinými, tudíž vojenskými prostředky, který sedí na Putina jako ulitý. A počítám, že slyšela o římském rčení Flavia Vegetia Renata „chceš-li mír, chystej se na válku“.
Určitě pak Alena Schillerová nemohla neslyšet o Mnichovské dohodě, která na naši zemi bolestně dopadla. Měla by si připomenout, jak byl s odstupem hodnocen Neville Chamberlain, který byl po jejím podepsání oslavován jako člověk, který „přinesl mír pro naši dobu“. I on chtěl zabránit opakování hrůz první světové války tak, jako se Schillerová nechce vrátit do dob, která se trávila přípravami na jadernou válku.
Exministryně ví, jak je pro politika důležité být ve středu pozornosti, jakou roli hraje PR, naaranžované fotky a videoklipy. Neměla by však zapomínat, že ne vždy platí, že antireklama je tou nejlepší reklamou. To by pak po kritice svých vyjádření nemusela jako potrefená kejhat, že slovník jejích kritiků jí „připomíná slovník z dob hluboké totality, kdy každý, kdo se odchýlil od stranické komunikační linky, byl onálepkován jako imperialistický živel“.
