Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Slovensko na rozcestí – Ivan Vilček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po vraždě novináře Jána Kuciaka byla slovenská náměstí plná lidí, kteří žádali slušné Slovensko. Ve volbách v roce 2020 volili Slováci změnu, ale po dvou letech se dostali opět na rozcestí.

Foto: Novinky

Ivan Vilček

Článek

Vládní koalice začala ztrácet půdu pod nohama už krátce po volbách, když se pandemii snažila řešit nesmyslným plošným testováním a podobnými novátorskými tahy, které však nikam nevedly.

Tajný dovoz ruské vakcíny Sputnik V zlomil vaz vítězi voleb a tehdejšímu premiérovi Igoru Matovičovi, jehož nahradil Eduard Heger. Jak se však ukázalo, Heger zůstal jen loutkou v rukách Matoviče, který je nadále šéfem nejsilnější vládní strany a ministrem financí.

Další krizi kolem stoupajících cen energií a nedostatečných opatření, které by chránily obyvatelstvo před dopadem krize, už čtyřkoalice nepřežila

Matoviče dlouhodobě kritizovala vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka, a začátkem září proto koalici opustila. Předcházely tomu měsíce hádek a konfliktů.

Obyvatelé Slovenska to sledovali s nelibostí a před nadcházející zimou neskrývají obavy ze zvyšujících se cen elektřiny, plynu, potravin a rostoucí inflace.

Slováci mají oprávněný pocit, že vláda s tím nic nedělá, stará se jen o vlastní problémy a obyvatele nechává na holičkách.

Už při prvním zasedání parlamentu se ukázalo, že zbývající trojkoalice nemá dostatečnou podporu, aby jí procházely zákony, a agonie se jen prodlužuje.

Prezidentka Zuzana Čaputová opětovně řekla, že takhle se vládnout nemá a nedá. Do vývoje vládní krize hlava státu zasahovat nemůže, ale jasně dává najevo, že jí už dochází trpělivost. Čaputová zdůrazňuje, že lidi potřebují pomoc a hádky politiků je nezajímají.

Šance se chytá opozice, kdy především expremiér Robert Fico (Směr-sociální demokracie) cítí možnost triumfálního návratu k moci.

Útočí na vládu, na prezidentku, organizuje referendum i masové protesty. Stejný Fico musel po vraždě Jána Kuciaka odstoupit z čela vlády, a i když z pozadí nadále řídil nového premiéra Petra Pellegriniho, zdálo se, že jeho politická kariéra je u konce.

Přišla však pandemie, válka na Ukrajině a energetická krize a Fico, který ještě coby premiér sliboval Slovákům vstup do jádra Evropské unie, vycítil novou šanci k návratu k moci a neštítí se ani spojení s pravicovými extremisty.

Otevřeně se bratříčkuje se stranou Republika, kterou vytvořili odštěpenci od Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby. Ficovi a jeho příznivcům, zdá se, vůbec nevadí, že Směr má stále v názvu „sociální demokracie“, a v zájmu svého cíle se klidně spojí s krajní pravicí.

Jedno se Matovičově a Hegerově vládě upřít nedá. Případy korupce v politice, policii a v justici se opravdu začaly vyšetřovat. Fico byl například obviněn ze zosnování zločinecké skupiny, ale poslanci parlamentu ho k vazebnímu stíhání nevydali.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že na Slováky má vliv také ruská propaganda, když si v konfliktu na Ukrajině většina přeje vítězství Ruska.

Příznivci Ruska v tričkách s v nechvalně známým písmenem Z beztrestně před parlamentem vykřikují, že kyjevský režim páchá na svých obyvatelích zločiny srovnatelné s holocaustem.

Na Slovensku dorostla generace lidí, kteří znají totalitní režim před rokem 1989 a okupaci Československa v roce 1968 jen z vyprávění. V předčasných parlamentních volbách, které zemi reálně hrozí, tak půjde o hodně. O budoucnost Slovenska.

Reklama

Výběr článků

Načítám