Článek
Odborníci varují, že kroky české vlády jdou podobným směrem a podle informací Novinek se v neformálních debatách v Bruselu stále častěji objevují zmínky o „Orbánově manuálu“ v rukou vlády Andreje Babiše.
Český kabinet v krátké době připravil sérii rozporuplných změn. Jde zejména o konec služebního zákona, zrušení koncesionářských poplatků, změnu zákona o střetu zájmů a odsun nejen lidskoprávních agend z Úřadu vlády.
„Snahy o zrušení služebního zákona jsou součástí ovládnutí státu konkrétní skupinou osob s cílem zajistit si osobní prospěch,“ tvrdí Kryštof Doležal, právník organizace Transparency International.
Podle něj k tomu patří kontrola rozhodování, oslabování občanské společnosti i snaha o omezení nezávislosti státní správy. „Tomu, kdo jednotlivá rozhodnutí vydává, se pak zpravidla obtížně rozhoduje v neprospěch osoby, která má přímý vliv na jeho odměnu či dokonce zaměstnání jako takové,“ dodal.
Strana Fidesz bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána po návratu k moci v roce 2010 rychle zasáhla právě do státní správy. Schválila propouštění státních úředníků bez uvedení důvodu, což otevřelo cestu svižné výměně „vhodných“ lidí v aparátu státu.
Česká vláda chce nyní konec služebního zákona. Ten vznikl mimo jiné proto, aby chránil úředníky před politickými tlaky. Návrh navíc předložili koaliční poslanci, takže se takto důležitá změna zcela vyhnula meziresortním připomínkám i legislativní radě. Tento způsob prosazování zákonů často využíval právě Orbán.
Předseda odborového svazu Pavel Bednář varoval, že zrušení služebního zákona otevře cestu politickým nominantům. „Bude daleko jednodušší propouštění státních zaměstnanců, což nahrává netransparentnosti budoucího úřadu,“ řekl Radiožurnálu.
Orbán za své vlády ovládl i veřejnoprávní média. Dohled nad nimi i jejich financování soustředil do struktur ovládaných lidmi blízkými Fideszu.
Politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity popsal, že z maďarského veřejnoprávního kanálu se de facto stal státní. „Bylo až tristní se na to dívat, vládnoucí ideologie to zcela ovládla. A ta média, co nebyla pod vlivem vlády, se bála psát důrazněji proti ní,“ uvedl.
Česká vláda nyní navrhuje zrušit koncesionářské poplatky a financovat Českou televizi a Český rozhlas přímo ze státního rozpočtu, přičemž by peníze oběma médiím snížila. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministři opakují, že plní programové prohlášení vlády. Podle Havlíka ale právě tyto první kroky často vedou k dalšímu ovládnutí.
Další paralela se týká střetu zájmů a veřejných peněz. Orbánův systém stál na podnikatelích blízkých vládě, veřejných zakázkách a evropských dotacích. Známým příkladem je třeba kauza firmy Elios. Tu spoluvlastnil Orbánův zeť István Tiborcz a získávala veřejné zakázky, z nichž část se platila z evropských peněz. Evropský úřad OLAF, který vyšetřuje podvody s penězi, v nich našel vážné nesrovnalosti a možný střet zájmů. Maďarská policie ale případ uzavřela s tím, že nešlo o trestný čin.
V Česku nyní vládní poslanci navrhli změnu zákona o střetu zájmů. Právníci tvrdí, že by výrazně pomohla Babišovi a jeho firmám. „Je to obrovské změkčení, velká laskavost pro Babiše,“ řekl právník Petr Bezouška z Univerzity Palackého.
Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse návrh působí tak, jako by jeho smyslem nebylo chránit veřejný zájem. „Mezi řádky je naprosto zřejmé, že jde spíše o zájmy konkrétní korporace,“ uvedl.
Poslanci chtějí také zkrátit lhůtu pro zpětné vymáhání neoprávněně vyplacených dotací ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu z deseti na čtyři roky. Zastavilo by se tak vymáhání miliardových dotací vyplacených Agrofertu z doby minulé Babišovy vlády a účtenka by zůstala českým daňovým poplatníkům.
Vláda nyní přesouvá úředníky, kteří se věnují lidským právům, menšinám nebo sociálnímu začleňování, z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Premiér to ospravedlňuje odstraněním „dvoukolejnosti a nelogičnosti“. Sami odborníci ale namítají, že pokud se agendy rozdrobí mezi ministerstva, ztratí možnost prosazovat témata napříč celou vládou.
Podobně Orbán v Maďarsku měnil úřady, které měly chránit práva menšin nebo dohlížet na stát. Samostatný menšinový ombudsman zanikl a jeho práce se přesunula pod širší úřad. Zrušil se také úřad komisaře pro ochranu osobních údajů, což později kritizovala Evropská komise.
Česko není Maďarsko po roce 2010. Orbán měl ústavní většinu a mohl změny prosazovat rychleji i tvrději. Český systém má pořád víc brzd: Senát, Ústavní soud, nezávislá média i silnější občanskou společnost.
Podstatný je ale souběh kroků. Dohromady míří na místa, která mají politickou moc držet na uzdě.
