Článek
Mocenskou přetahovanou mezi nejvýznamnějšími představiteli totiž zažívá nejen Česko, ale zejména Polsko, kde prezident Karol Nawrocki komplikuje vládnutí koalici premiéra Donalda Tuska.
V Maďarsku, na rozdíl od obou výše zmíněných visegrádských partnerů, je ale soužití premiéra s prezidentem z opačného politického tábora spíše anomálií, která trvala jen pár měsíců. A v zásadě ani nenesla znaky skutečného politického souboje, na to je pozice maďarského prezidenta příliš slabá.
Šestnáct let byli tamní prezidenti nominováni a následně voleni státostranou Fidesz Viktora Orbána. Když potom v dubnu opanovala volby opoziční strana Tisza, současný premiér Péter Magyar prezidenta z líhně Fideszu okamžitě vyzval k odstoupení. Ten to sice odmítl, Magyar mu ale záhy nechal zkrátit mandát ústavní změnou a následně jeho parlamentní většina zvolila člověka z vlastního politického tábora.
O tom si předsedové polské nebo české vlády mohou jen nechat zdát. Ale pro společnost jako celek o žádný splněný sen jít nemusí.
Kdo je András Baka a jakou má politickou budoucnost? Je to v odborných kruzích respektovaný, veřejnosti ale málo známý právník. Do širšího povědomí vstoupil jako předseda soudu, kterého v roce 2011 odstavil Viktor Orbán. Ten po drtivém volebním vítězství své strany Fidesz přepsal ústavu, čímž z pozic odstranil všechny čelné představitele státu.
To je dost možná důvodem, proč poslanci ze strany Tisza vybrali právě Andráse Baku. Dnešní orbánovskou opozici, která hlasitě zpochybňuje legitimitu jeho volby, totiž Bakův životní příběh usvědčuje z dvojích standardů. Oblaky pochybností nad způsobem, jakým k maďarské prezidentské výměně došlo, se tím ale jen tak nerozptýlí.
András Baka tak bohužel nemá předpoklady být prezidentem všech Maďarů, voliči Fideszu ho jen tak akceptovat nebudou. A nebude ani prezidentem silným a výrazným, ve funkci je totiž jen dočasně. Péter Magyar se už zavázal, že nová ústava, kterou hodlá nechat schválit v dohledné době, zavede mimo jiné přímou volbu hlavy státu. Předpokládá se, že tím zanikne i Bakův mandát.
Legitimitu nového, přímo voleného prezidenta by pak už nemohl nikdo zpochybňovat. Tím by se měla vrátit důvěra Maďarů v postavení a roli hlavy státu, kterou čtyři vládní období strany Fidesz značně pošramotily a ani vývoj posledních měsíců jí nepřidal. Maďarské politice by výrazný prezident prospěl, i kdyby měl kvůli tomu čas od času obtížněji kohabitovat s premiérem. Tak jako u nás či v Polsku.