Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Co dál po případu šíleného střelce z Ostravy – Thomas Kulidakis

Novinky, Thomas Kulidakis

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jen zvrhlý šílenec může vejít do čekárny v nemocnici a začít střílet nevinné lidi. V tomto případě je podružná jakákoliv odborná diagnóza, protože člověk se zdravou a morální myslí by se tak nechoval. Z obecného hlediska lze v souvislostí s tragickou událostí zaznamenat špatné i dobré zprávy. Hlavně si lze ale vzít poučení do budoucna.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Thomas Kulidakis

Článek

Dobrá zpráva je, že se neopakovala blamáž, kterou česká policie předvedla kupříkladu v případě střelby v Uherském Brodě. Dne 24. února 2015 tam jiný šílenec v místní restauraci postřílel osm lidí. Dvoučlenná hlídka, která dorazila na místo první, mu v jeho činu nezabránila. Neuspěly ani následné posily. Tentokrát naše policie v podstatě nic zásadního nepokazila, takže můžeme doufat, že se dokáže v ochraně občanů poučit a zlepšit.

Dobrá zpráva také je okamžitá solidarita, kterou projevili místní i přespolní. V případě tragédie se lidé umějí semknout, což je více než dobře. Tím dobré zprávy končí a nadcházejí ty špatné. Špatná zpráva je opětovný důkaz, že činu šílence, který se kvůli domnělým nebo skutečným křivdám rozhodne vraždit nevinné, zabránit v podstatě nelze. Jediný reálný způsob by byl, že státní moc začne špiclovat všechny a všude. To znamená, že omezí osobní svobody.

I v těch nejrepresivnějších režimech se ale nedaří útokům teroristů a šílených střelců zabránit. Vzpomeňme jen na případ Olgy Hepnarové, které se v roce 1973 podařilo zavraždit nevinné lidi i v době minulého režimu, který své občany hlídal víc než hodně. Platí tedy památná slova Benjamina Franklina: „Ti, kteří by se vzdali základní svobody, aby získali trochu dočasné bezpečnosti, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečnost.“ Všeobecná kontrola jako za minulého režimu tedy cesta není.

Naopak co stát může udělat, je rozšířit prevenci. Zjistit, jak je možné, že střelec měl nelegální zbraň. Sledovat pohyb zbraní a vynaložit více peněz na preventivní i akutní psychologickou péči. Zvážit, jestli by nebylo možné instalovat na veřejných místech bezpečnostní rámy. Neustále trénovat policii, aby byla co nejefektivnější při zásazích v takto vyhrocených situacích. Jen tak je možné doufat, že příležitostí k hlubokému smutku jako v případě aktuální střelby v Ostravě bude co nejméně.

Thomas Kulidakis

Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.

V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.

Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.

Stejně tak jako není možné obhájit vražedné řádění jakýmkoli způsobem, není možné ale ani vinit příbuzné šíleného vraha. Jeho matka kupříkladu spolupracovala s policií. Pokud by se snad prokázalo, že o jeho plánovaném činu někdo věděl, nebo pomáhal, zaslouží si takový člověk přísný trest. Zbytek je nevinný.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám