Slíbených 300 úředníků Babiš nepropustil, Úřadu vlády ale osekal rozpočet

„Kdybych byl premiér, tak hned první den propustím tři sta lidí na Úřadu vlády, vždyť za mé vlády tam bylo celé volné patro,“ uvedl Babiš na konci loňského června ve vysílání CNN Prima News.

Po vítězství ve sněmovních volbách v říjnu se ke slibu vrátil. „Pokud já budu premiérem, tak propustím na Úřadě vlády tři sta lidí. A nejlepší by bylo, kdyby všichni, kteří vědí, že jsou tam zbytečně, aby už dobrovolně odešli. Aspoň budeme mít míň práce. Utrácejí peníze zbytečně,“ řekl.

Celkem mělo v loňském roce pracovní smlouvu s Úřadem vlády 672 lidí, v přímém pracovním poměru z toho bylo 293 zaměstnanců, 379 lidí mělo jiný pracovní vztah. Babišova vláda zrušila posty ministrů pro evropské záležitosti a pro legislativu, zřídila však pozici ministra pro sport.

„Aktuální počet zaměstnanců Úřadu vlády činí 527, organizačními změnami provedenými po nástupu nové vlády se celkový počet systemizovaných míst pro rok 2026 snížil o sto,“ řekla Novinkám mluvčí vlády Karla Mráčková.

Babišův kabinet počítá letos s výdaji na Úřad vlády ve výši 1,332 miliardy korun. Fialova vláda přitom kalkulovala s výdaji 1,527 miliardy. „Oproti předchozímu návrhu rozpočtu došlo ke snížení výdajů v následujících oblastech: dotační programy v oblasti protidrogové politiky a podpory paměťových agend byly sníženy o 130 milionů korun, výdaje na platy a související povinné odvody klesly o 55 milionů korun, provozní výdaje byly sníženy o 9,5 milionu korun,“ vyjmenovala Mráčková.

Na platy zaměstnanců má letos podle návrhu Babišovy vlády směřovat přes 523 milionů korun. Průměrný plat zaměstnance Úřadu vlády má být 68 408 korun.

Tým Babišových poradců tvoří deset lidí, Fiala jich měl 11 a některým dle registru platil od 500 do 750 korun za hodinu. Babiš smlouvy s poradci, mezi kterými figuruje například orientolog Petr Pelikán nebo ústecký hejtman Richard Brabec, nemá. „Poradci pana premiéra působí mimo pracovní poměr, žádný z nich nemá uzavřenou smlouvu o poskytování poradenských služeb,“ uvedla Mráčková.

Šetřit se letos bude i v dalších institucích. O 40 milionů korun méně dostane Kancelář prezidenta republiky, přes 20 milionů korun bude muset uspořit Senát, který dle návrhu rozpočtu bude mít na výdaje 734 milionů korun. O více než 70 milionů korun poníží rozpočet Poslanecké sněmovny, která získá ze státní pokladny necelých 1,7 miliardy korun.

„Úspor bude dosaženo hlavně omezením provozních výdajů. Konkrétně se ušetří na výdajích v oblasti oprav a údržby budov, budou přehodnoceny plánované akce. Dále se ušetří na nákupu služeb, dojde k odložení méně prioritních výdajů, aniž by to ohrozilo chod Poslanecké sněmovny,“ řekla Novinkám mluvčí Sněmovny Martina Lustigová.