KMENTÁŘ Jaroslava Kmenty: GIBS udělal z dozorců „mlátičky“, teď je soud osvobodil

Teď se ukazuje, že případ zavání selháním Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která poslala spolu se státním zástupcem před soud nevinné lidi. Soud totiž rozhodl, že se násilný incident nestal a je otázka, zda to nešlo vyloučit už v přípravném řízení. Podle soudu je dokonce možné, že si vězeň ublížil sám, neboť bylo prokázáno, že takto již v minulosti činil.

„Jsem toho názoru, že obžalovaní se takového skutku nedopustili. Jsou to lidé, kteří dělají svou práci tak, jak se má dělat,“ zastal se obviněných v závěrečné řeči soudce Kryštof Nový.

Jde o naprosto odlišný závěr, než s jakým na začátku celý případ odstartovala inspekce GIBS.

Tím, že GIBS hnal za každou cenu případ k obžalobě, byli dozorci tři roky vystaveni obrovskému tlaku a zpochybňování své práce. „Jsem šťastnej, že to takhle dopadlo. Ale tři roky v prdeli. Hrozný,“ řekl po skončení soudu na chodbě svým známým jeden z dozorců.

Soudce Kryštof Nový uvedl v ústním odůvodnění rozsudku hlavně to, že GIBS nezpracoval v přípravném řízení znalecké posudky obviněných dozorů, což udělal až sám soudce. „V přípravném řízení nikdo neudělal na obžalované znalecké posudky. Což jsem považoval za důležité. To bylo výrazné negativum, že se to neudělalo,“ zkritizoval soudce práci vyšetřovatelů.

Je to již několikátý případ, kdy GIBS odchází od soudu s výpraskem. „Katastrofální práce GIBS,“ řekl obhájce Pavel Kroupa, který zastupoval dva z dozorců. Podle něho je práce GIBS zatížena neprofesionalitou. Je to podle něj dlouhodobý trend. „Mám dvacet případů se soudním verdiktem, z nichž je patrné, že GIBS nedělá svou práci, jak má,“ uvedl Kroupa.

Ten případ vypadal zpočátku jako velký skandál se zápletkou, na kterou jsme zvyklí spíše v nějakém seriálovém hitu na Netflixu. Čtyři dozorci si vzali na kulturní místnost problémového vězně a dali mu nakládačku. Údajně za to, že vězeň na chodbě vulgárně napadal dozorkyni. Rány pěstí tak měly být odvetou za ponížení jejich kolegyně.

Případ se odehrál 8. září 2022 v budově věznice Ruzyně v cele číslo 529, což je kulturní místnost bez kamerového zabezpečení. A všechno mělo spustit to, že odsouzený muž jménem Jan Kostka, který je ve vězení kvůli daňovým podvodům, měl křičet na dozorkyni: „Ty pí**!“

Jak se celý případ odehrál? A jak se může stát, že soud neřekne: „je nedostatek důkazů“, čímž by trochu podpořil práci vyšetřovatelů, ale rovnou vydá verdikt: zločin se nestal?

Zde je příběh, který jsem slyšel u soudu.

Podpraporčice Štěpánka Roubíková v ten den (8. září 2022) dohlížela na partu odsouzených žen v pátém patře věznice, které se vracely z vycházek. Mezi tím přišla na patro parta mužů vracejících se také z vycházek. A těm Roubíková řekla, aby počkali za katrovou mříží, než její kolega uzavře ostatní. Jenže muži na to nereagovali. Tak to Roubíková zopakovala zvýšeným hlasem.

„Na koho tady řveš, ty pí**!“ zakřičel na ni jeden z mužů. Byl to Jan Kostka, který byl ve vězení za daňové podvody. (Před zatčením se dlouhou dobu skrýval. Byl v cizině. Policie ho dopadla na Tenerife na Kanárských ostrovech v květnu 2022.)

Dozorkyně se pak Kostky zeptala, jestli to bylo na ni a jestli to myslí vážně? „Jo, na tebe, ty krávo!“ odpověděl Kostka. A pokračoval dalšími nadávkami.

Roubíková řekla, že to bude řešit jinak a že mu dá návrh na kázeňský trest. A tak šla a napsala úřední dokument s kázeňským trestem. A když míjela ve čtvrtém patře věznice kolegy dozorce Tomáše Oláha a Lukáše Bitalu, požádala je, zda by jí pomohli a dělali jištění při předání úředního záznamu odsouzenému. Ten musel dokument převzít a podepsat, aby bylo jasné, že byl o kázeňském trestu zpraven.

Požádali proto dozorce z 5. patra ruzyňské věznice Jana Šustka, aby jim odsouzeného Kostku oddělil od spoluvězně a navedl ho do kulturní místnosti.

Kostka stál podle svědeckých výpovědí v místnosti u okna. Dozorce Oláh se ho zeptal, jestli ví, proč tam jsou. On řekl, že ne. Tak mu sdělili, že je to kvůli vulgárnímu chování vůči Roubíkové. Kostka se prý vzápětí dozorkyni omluvil a „kázeňák“ podle svědectví všech čtyřech dozorců podepsal.

„Jenže, když jsme odcházeli, tak se najednou zničehonic bouchl sám dvakrát do obličeje.

A pak ještě jednou divně škubl hlavou a udeřil se,“ vypověděla dozorkyně Štěpánka Roubíková. Pak dozorci odsouzeného odvedli zpět na celu a šli to nahlásit nadřízeným.

Podle dozorce Šustka nadřízení přikázali, aby byl Kostka odveden na zdravotní středisko.

Dozorce Lukáš Bitala incident popsal podobně. Řekl, že Kostka začal divně třepat hlavou. „Pak se dvakrát udeřil do stejného místa. Ptali jsme se ho, co dělá? A on nic neříkal, jen se smál,“ uvedl Bitala. Trestní oznámení, které podal Kostka až s velkým odstupem času, považuje Bitala za účelové. „Později jsem se dozvěděl, že je to věčný stěžovatel,“ řekl Bitala.

Tomáš Oláh slouží jako dozorce už 15 let. Soudu řekl, že hned poté, co viděl, jak se Kostka dvakrát uhodil do hlavy, pochopil, že jde o cílené sebepoškozování. „V kanceláři kolegy Šustka jsem řekl, že to půjdeme hned nahlásit, protože je jasné, že nás to má poškodit,“ řekl Oláh.

Inspekce GIBS pak v sérii nepřímých „důkazů“ kladla důraz na to, že dva z dozorců, když šli za Kostkou, tak si vzali rukavice. Podle GIBS to dávalo tušit, že jdou odsouzeného zmlátit.

„Nasazení bezpečnostních rukavic je základem naší práce,“ řekl Oláh. Kloubní výztuž je u jeho rukavic tvrzená. „Kdybych s tím někoho udeřil, tak je to jako úder boxerem, tedy devastační,“ řekl Oláh. Tím naznačil, že kdyby je použil k úderu na Kostku, měl by mnohem hlubší rány.

„Většina kolegů rukavice taky používá,“ vysvětlil. Podle Oláha to není nic neobvyklého.

Soudce Kryštof Nový v rukavicích problém na rozdíl od GIBS nespatřoval. „Rukavice jsou povinnou součástí výbavy. A já zcela chápu každého příslušníka vězeňské stráže, že si pořídí třeba i svoje rukavice,“ řekl Nový. A souhlasil s tím, že je dozorci nosí zejména z hygienických důvodů.

Odsouzený Jan Kostka řekl, že původní incident, který vše spustil, se odehrál, ale že nebyl tak adresně vulgární. Prý jen zvolal: „To není možný, jak tady každý křičí. Dole ten vypí… pes a nahoře ona“. (Myšleno dozorkyně).

Kostka vypověděl, že pak za ním přišli dozorci. Dva z nich měli rukavice. Roubíková měla v ruce papír s kázeňským trestem.

„V tom na mě začal řvát Oláh, co ty buzerante! Takhle se chová k ženský?!“ uvedl Kostka. „Řekl jsem, že se dozorkyni neomluvím. A v tom momentě mě chytil Bitala za ruce a držel mi je za zády. Oláh mě pak trefil třikrát do břicha. A když jsem se schoulil, tak mě zasáhl do obličeje,“ uvedl Kostka. „Potom mě Bitala pustil, dal mi pohlavek a vytahal mě za ucho,“ dodal.

Pak ho dozorci údajně donutili, aby se omluvil a podepsal papír. Což udělal, protože se bál další nakládačky. „Celé to trvalo pět až deset minut. Pak mě zase odvedli do cely,“ řekl Kostka. Až později napsal stížnost a oznámení na inspekci.

Jak ho ošetřili na zdravotním středisku? „Na ošetřovně po mě sestra hodila pět ibalginů a řekla, že je to dobré,“ uvedl.

Jan Kostka se pak u výslechu přiznal, že o pár týdnů dříve dostal kázeňský trest za sebepoškozování. „Rozbil jsem si hlavu o katr a zeď, protože jsem byl špatně medikován. Když nemám léky, tak slyším hlasy a nespím,“ uvedl.

To, že se Kostka sebepoškozoval, potvrdila také zpráva ze 30. července 2022 – tedy pět týdnů předtím, než došlo k údajnému napadení čtyřmi dozorci.

Zprávu v červenci 2022 vypracoval inspektor věznice Ladislav Gába. „Na Kostkovi byla zjištěna modřina a otok na pravém oku. Odsouzený Kostka vysvětlil věc tak, že se mlátil pravou rukou do pravého oka a pravé části hlavy. Dělal to proto, že ho občas bolí hlava a slyší protivné zvuky. Tak se tu bolest snaží odstranit,“ uvedl Gába.

Svědkyně, vězeňská lékařka Dana Dufková řekla, že u pacienta Kostky byly často nápadné pohyby rukou a hlavou. Podle ní to vykazovalo znaky autismu. Potvrdila, že Jan Kostka užíval léky na zklidnění. Ty měl předepsané od psychiatra.

Spoluvězeň Jan Žiga pak soudu řekl, že se mu Kostka svěřil, že si celé zranění způsobil sám. „Už ve Španělsku, kde byl před nástupem trestu, ho prý někdo napadl. Od té doby má nějaké zdravotní potíže. Podle mě je Kostka autista. Má stále nějaké tiky,“ uvedl Žiga.

Inspekce GIBS pak použila v případu detektor lži. Jan Kostka podle jeho výsledku netrpěl lhavostí. Fyziodetekční vyšetření vypracoval kriminalistický ústav. „Skutečnosti uvedené v podaném vysvětlení Janem Kostkou jsou reálné a s větší měrou pravděpodobnosti pravdivé,“ stálo v posudku, který zřejmě hrál důležitou roli v tom, na čí stranu se inspektoři GIBS přiklonili.

Znalecký posudek z oboru zdravotnictví pak vyjmenoval celou řadu zdravotních problémů Kostky a nakonec konstatoval, že „Kostka trpí psychickými obtížemi“.

Státní zástupce se pak s návrhem inspekce GIBS ztotožnil. „Vzhledem k tomu, že jednání obviněných bylo v přípravném řízení v plném rozsahu prokázáno a vykazuje znaky trestných činů, je jejich postavení před soud odůvodněno a obžaloba je podána právem,“ napsal zcela rozhodně v březnu 2024 státní zástupce Tomáš Klvaňa.

A nyní – úterní rozsudek soudce Kryštofa Nového. Toto všechno jsou jeho slova:

„Rychlost řízení nemůže být na újmu spravedlnosti. Proto jsme udělali, co se dalo. Velmi důkladně jsem si vytvořil jednotlivé větve důkazů. A v průběhu dokazování jsem pak oběma větvím přidával důkazy a hledal jsem tam rozpory a zároveň hledal, kde je logická vzájemná spojitost.“

„Když je tvrzení proti tvrzení, musíte pečlivě zkoumat jednotlivá tvrzení účastníků děje a důsledně dbát principu ‚in dubio pro reo‘ (v pochybnostech ve prospěch obviněného). A dospěl jsem k závěru, že tvrzení Kostky mají vážné rozpory.“

„Viděli jsme kamerové záznamy a to, jak jde vězeňská stráž s panem Kostkou. A na té kulturní místnosti byli všichni jen krátkou dobu. To, jak je popisované, co se tam mělo dít, se prostě nemohlo za tu dobu, co tam byli, odehrát.“

„To co říkají obžalovaní, tvoří jednolitý řetězec důkazů. Navíc nikdo z nich nemá žádný škraloup ve výkonu služby. Jsou hodnoceni velice pozitivně.“

„Pan Kostka je člověk, který bohužel trpí zdravotními problémy. Nechci říct, že je nemocný. Chraň pánbůh. Já mám úctu k těmto věcem. Ale problémy tam bezesporu jsou. Máme bohužel prokázaný i ten předchozí pokus o sebepoškození.“

„Když se podíváme na ten jeho návrat do cely, tak tam vidím jisté nelogičnosti. Když by došlo k napadení, tak by bylo logické to hned hlásit. Něco dělat. Tady byly naprosto nelogické bloky.“

„Pan Kostka bral silné léky. Když se podíváme na lékařské zprávy, tak si myslím, že jsme v rovině, že u pana Kostky může docházet k určitým představám. Na druhou stranu musím říct, že nevidím v jeho jednání zlovolnost, tedy zlý úmysl někomu ublížit.“

„Dochází u něj k určitým stavům, které jsou nezvladatelné. Mají na to vliv léky, které užívá. Mohlo u něj dojít ke stavu mysli, že si může něco i vsugerovat. Protože ten skutkový děj jím popsaný má prostě díry. Jsou tam takové nedostatky, které soud nemůže přehlédnout.“

„Znalecký posudek, který jsem si nechal vypracovat k obžalovaným, nevykazoval žádnou anomálii. Všichni jsou naprosto v pořádku. Nikdy se v jejich chování nic takového vůči odsouzeným neobjevilo.“

„Výpověď pana Kostky se mi jeví nevěrohodná. Má tam výpady v řetězci skutkového děje.“

Konec citací soudce Nového.

Jsem si vědom toho, že přesně takové případy jsou extrémně složité. A že je těžké hledat pravdu, když je skutkový děj odkázán na protichůdné tvrzení proti tvrzení.

Z případu ale vyplývá, že práce GIBS nebyla dokonalá. A tím, že odevzdá státnímu zástupci polotovar, který se pak dostane k soudu, dává se tím prostor pro sérii protiargumentů a zpochybňování její práce. Proto nakonec přichází osvobozující verdikt. Buď se něco stalo, ale my nevíme, co přesně. Nebo se skutek nestal.

Obojí je vlastně mrzuté a svým způsobem zraňující, protože člověk může ztrácet víru v právní stát, když vidí, s jakou kvalitou se vede trestní řízení. Celý tento případ je spíše nelichotivou výpovědí o práci GIBS, než o „mlátičkách z Ruzyně“…