Hlavní obsah

KMENTÁŘ Jaroslava Kmenty: „Víš, kdo já jsem? Můžu tě nechat zavřít do basy!“

6:22
6:22

Poslechněte si tento článek

Rozmohl se nám tu takový nešvar. Někteří lidé přestávají respektovat pravidla a zákony. A dělají si, co chtějí, navzdory slušnosti, etice a zákonnosti. Po vzoru europoslance Filipa Turka, který si to hnal zřejmě na české dálnici přes 200 kilometrů za hodinu a ještě se s tím chlubil na sociálních sítích, bych tento trend nazval: Hranatá filosofie.

Foto: Novinky

Jaroslav Kmenta

Článek

A pozor. Nemyslím si, že tohle chování spustil až Turek. Ten to akorát zviditelnil. Podobných případů bezohledného chování je totiž čím dál více a byly i před Turkem. A nedopouštějí se jich jen Češi.

Já sám jsem zažil zvláštní případ bezohlednosti a neurvalosti začátkem dubna. A protože mi přišlo, že jde o víc než jen o obyčejný přešlap, kterého se chtě nechtě občas dopustíme každý, natočil jsem si část tohoto mikropříběhu mobilem na video, které k textu přikládám.

Pozoruhodný incident se odehrál v úterý 8. dubna 2025 v centru Prahy. Řidič nebo řidička zaparkovali své luxusní auto v Petrské ulici na stání pro invalidy. Přitom neměli za předním sklem příslušný doklad povolující parkování pro lidi s omezenou pohyblivostí nebo jinou vážnou nemocí.

Kolem jela hlídka městské policie a správně zareagovala, když šla vůz zkontrolovat. Černé auto totiž vypadalo spíše jako sporťák než vozidlo uzpůsobené pro invalidy.

Už zdálky jsem incident zaregistroval, protože na místo se sjížděly během chvilky tři vozy městské policie. Houkaly a jely dost rychle, „jako by hořelo“, nebo jako kdyby strážníci zatýkali ozbrojeného pachatele.

Až když jsem šel blíž k místu, pochopil jsem, že zde vznikla vyostřená hádka mezi řidiči vozidla a městskou strážkyní. A v momentě, když jsem zaslechl něco o diplomatickém pasu, tak jsem se na chvíli zastavil a nahrál fragment videa.

Bezohledně parkující muž se ohání diplomatickým pasemVideo: Jaroslav Kmenta

S policií se hádal muž, vedle stála nějaká žena. Kolem nich pak bylo několik městských strážníků v uniformách. Jak jsem pochopil, muž byl dost drzý a policistům vyhrožoval, že budou mít problémy. Začal se totiž ohánět diplomatickým pasem a tvrdil, že si to zařídí, aby se přestupek vyřešil v jeho prospěch. Policajti začali být vzteklí. Ani jsem se jim nedivil. Muž křičel a používal slova, která do takové debaty nepatří.

Jedna z městských strážkyň, aby si zjednala respekt, začala na drzého chlápka taky dost řvát a chtěla po něm, aby prokázal, jak v tuto chvíli plní diplomatickou činnost… když parkuje – řekněme lidově – na prasáka.

Byla docela ostrá, ale já jí za to tleskám. Na toho údajného diplomata řvala: „Jakým způsobem teď plníte diplomatickou činnost? Vy jste se oháněl diplomatickým pasem. Že si to zařídíte… Takovýchhle lidí si to zařídilo už plno. Je to vaše vozidlo, nebo ne? Ukažte mi právní zájem! Chci technický průkaz.“

Celé to trvalo ještě nějakou dobu, ale nakonec se incident vyřešil. Mě samozřejmě zajímalo nejvíce, jestli se takhle choval na veřejnosti skutečně nějaký diplomat, nebo člověk blízký diplomatické misi. Požádal jsem proto o vyjádření městskou policii, jak incident dopadl.

„Víš, kdo já jsem?“

Mluvčí a vedoucí Kanceláře ředitele Městské policie hlavního města Prahy Irena Seifertová mi událost po konzultaci s hlídkou, která byla na místě, detailně popsala.

„V úterý 8. dubna kolem osmé hodiny večer si autohlídka v Petrské ulici všimla zaparkovaného auta, které mělo všechna skla zatmavená fólií. Vozidlo černé barvy stálo na místě vyhrazeném pro invalidy. Ve vozidle nebyl nikde viditelně umístěn průkaz ZTP. Na místě řidiče seděla žena, na místě spolujezdce muž, který vzápětí vystoupil a dotázal se strážníků, zda skutečně stojí na místě pro invalidy. Hlídka ukázala na vodorovné i svislé dopravní značení,“ řekla Seifertová.

Dále podle ní následovalo několik zmatečných vyjádření, kdo vozidlo řídil. „Nejprve jej řídila přítomná žena, pak on sám, nakonec jeho řidič, který už ale prý odešel,“ sdělila mluvčí městské policie. Poté, co hlídka vyzvala muže k prokázání totožnosti, schytala to. Muž jen arogantně odpověděl, že má diplomatický pas a že může z místa odjet. A hlídku podle Seifertové vulgárně odkázal do patřičných míst. „Muž byl agresivní, po většinu jednání hlídce sprostě nadával a oháněl se slovy: ,Víš, kdo já jsem, můžu tě nechat zavřít do basy‘,“ popsala mluvčí policie.

Hlídka si na místo přivolala posily a upozornila dotyčného, že pokud nezanechá svého chování, použije donucovací prostředky. „Následně se hlídce podařilo ztotožnit ženu (42 let), která seděla na místě řidiče. Muž odmítal předložit jakýkoliv doklad totožnosti. A k diplomatickému pasu nakonec uvedl, že neví, jaký typ má, že ho nemá u sebe a že nevykonává činnost na žádném úřadě. Na opakovaný dotaz, jakým typem pasu se tedy prokazuje, odpověděl, že nemá žádný diplomatický pas, ale že si to stejně vyřídí,“ uvedla Irena Seifertová.

Šestapadesátiletý muž se podle ní později uklidnil a začal spolupracovat až po příjezdu dalších hlídek. „Když se celá situace na konci uklidnila, muž řekl, zda mohou začít od začátku a jestli se může omluvit,“ dodala mluvčí.

„Jednání dotyčného bylo arogantní, chvílemi až agresivní. Informace, které hlídce po celou dobu sděloval, byly neúplné a zmatené. Přestupek ale odmítl projednat s tím, že vozidlo neřídil on,“ uvedla mluvčí.

Podle ní byly zjištěné přestupky oznámeny správnímu orgánu, který rozhodne, jak případ vyřeší.

Excesů přibývá

Jestli byl argument s diplomatickým pasem jen vymyšlenou legendou, nebo některý z dvojice diplomatický pas skutečně měl a jen se ho rozhodl nakonec nepoužít, je tedy záhada. Jiné okolnosti nasvědčují tomu, že by se mohlo jednat o reálný případ možného diplomata. Muž nemluvil dobře česky a co vím, byl to cizinec.

Městská policie přesto – pokud jde o diplomatický pas – uzavřela případ s tím, že „nikdo nic nepředložil“.

Mluvčí městské policie ale zdůraznila, že prokázat totožnost musí každá osoba, pokud je podezřelá z protiprávního jednání. „Tedy i diplomat. A pokud tak neučiní, jsou strážníci oprávněni takovou osobu předvést na policii ke zjištění totožnosti,“ dodala Irena Seifertová.

Takhle hnusně – jako onen muž – se určitě nechová každý cizinec nebo většina české společnosti. Jsou to excesy jednotlivců. Ale je jich – zdá se – čím dál více. A tak si říkám, proč se v lidech tohle chování probouzí. Bylo by to asi na samostatnou psychologickou studii. Těch faktorů bude určitě více. Despekt k autoritám a překračování zákona je ale „hranatá filosofie“, která nemá co dělat v kultivované společnosti. Těmto projevům netolerance bychom měli dát STOP, ať v politice, tak i mimo ni. Jinak tu mezi námi budou za chvíli samí mimoni.

Související témata:
Jaroslav Kmenta

Výběr článků

Načítám