Usmívající se Slunce na fotografii NASA může být varováním

Rozesmáté sluníčko z dětských kreseb, obličej ničivého obřího panáčka z marshmallow bonbonů z filmu Krotitelé duchů anebo halloweenská vydlabaná dýně. K těmto objektům přirovnal rozesmáté Slunce zpravodajský server The Washington Post.

Ale to, co vypadá jako zapálený sluneční emoji, nemusí být tak roztomilé, jak se zdá. Pro obyvatele Země by to mohlo přinést krásnou polární záři anebo zvěstovat problémy pro telekomunikační systémy planety.

Slunce je v podstatě „největší jaderný reaktor v naší Sluneční soustavě“, řekl Brian Keating, profesor fyziky na Kalifornské univerzitě v San Diegu. V obrovské, rotující a žhnoucí kouli horkého plynu probíhá každou vteřinu čilý ruch – od přeměny vodíku na helium, při níž vzniká stejné množství tepla jako při výbuchu několika jaderných bomb, až po elektrické bouře a sluneční zemětřesení.

Část této sluneční aktivity vyfotografovala ve středu 27. října družice NASA. Na snímku je trojice skvrn, které tvoří „tvář“. Lidskýma očima je není možné vidět, protože se nacházejí v ultrafialovém spektru takzvané koronální díry neboli o něco chladnější části vnější vrstvy Slunce, která má obvykle teplotu asi 5500 stupňů Celsia.

Koronální díry nejsou jen zajímavé útvary pohybující se po povrchu Slunce. Jsou to oblasti s vysokou aktivitou magnetického pole, které do vesmíru neustále vysílají sluneční vítr neboli proud protonů, elektronů a dalších částic.

„Spíš než smajlík představují tyto ‚oči‘ na Slunci zářící laserové paprsky vysílající částice, které mohou způsobit vážné narušení atmosféry na Zemi,“ řekl Keating.

Když tyto částice, které nesou elektrický náboj, zasáhnou planetu v malých dávkách, mohou následovat barevné polární záře se zářivými jevy způsobenými interakcí plynů v atmosféře s vyvrženými výtrysky sluneční energie.

Problémy nastanou, pokud na Zemi dopadne obrovské množství těchto drobných částic, dodal Keating. Místo toho, aby je vsálo magnetické pole Země, mohou je zachytit rádiové antény, a narušeny tak mohou být rozhlasové, televizní a další komunikační kanály. Silná sluneční bouře by dokonce mohla poškodit elektrické sítě a způsobit výpadky proudu, uvedl Keating.

Snímky usmívajícího se Slunce byly zachyceny již dříve – například v roce 2013 poté, co „pozřelo kometu“, anebo v roce 2014, kdy mu NASA přidělila přídomek „dýňové Slunce“. Ale nejhorší scénář, který Keating popsal, nenastal již téměř dvě století.

Poslední intenzivní geomagnetickou bouří, která Zemi ovlivnila takto významnou měrou, byla sluneční bouře z roku 1859, rovněž známá jako Carringtonova událost. V tropických oblastech se během ní objevila polární záře a způsobila požáry na několika telegrafních stanicích.

Keating uvedl, že vědci každý rok s několikaprocentní pravděpodobností předpovídají, že k podobně masivní události dojde. „Zatím jsme se těmto magnetickým střelám hodně dlouho vyhýbali,“ řekl Keating. „V současné společnosti závislé na technologiích by to mohlo být opravdu děsivé a následky by mohly být mnohem dramatičtější,“ dodal.