Poutník z Moravy jde po staletích ve stopách výpravy sv. Cyrila a Metoděje k obávaným Chazarům

Před dvěma lety milovník historie Jiří Novotný zvládl sám pěšky ve stopách věrozvěstů za pouhých 41 dní 1600 kilometrů dlouhou pouť z Istanbulu (někdejší Konstantinopole) až na Moravu. Šel po předpokládané trase, po níž bratři v roce 863 putovali za Moravany, pro které vytvořili písmo, přeložili do jejich jazyka bibli a začali v něm sloužit bohoslužby.

„Bez poutě k Chazarům by se možná jejich cesta na Moravu ani neuskutečnila. Mise měla obrovský úspěch. Na Velkou Moravu putovali už jako respektované osobnosti a Konstantin (později přijal jméno Cyril) jako věhlasný učenec,“ řekl Novinkám Novotný.

Bratři nejprve objevili na Krymu ostatky čtvrtého římského biskupa svatého Klimenta. S kaganem, tedy vládcem Chazarů, uzavřeli za Byzanc mír. Konstantin jej obrátil na křesťanství a navíc vymohl propuštění zhruba 200 zajatých lidí.

Putování ve stopách věrozvěstů na území někdejších Chazarů je s ohledem na válku na Ukrajině mnohem náročnější než Novotného cesta z Istanbulu na Moravu. Nejprve odletěl do Gruzie, kde musel při překonávání Kavkazu před vstupem do Ruska absolvovat hodinový rozhovor s úředníky. Nakonec se mu podařilo vysvětlit jim, že jeho pouť má historický a naučný cíl.

Projel až na Krym do Sevastopolu, na jehož okraji jsou ruiny starověkého města Chersonésos. Právě tam prožili věrozvěsti zimu v letech 860 až 861. Po ní se vypravili k Chazarům. Novotný putuje po historicky zajímavých místech po svých, našlapáno má přes 600 kilometrů.

Každý den pořizuje ze své cesty krátká videa o památkách a významných místech, jimiž prochází. Zveřejňuje je na svém facebookovém profilu. Fanouškům ukázal například jezero svatého Klimenta u někdejšího Chersonésu i pravoslavný klášter, jenž je mu zasvěcený a zdobí ho i obrazy věrozvěstů, kteří jsou duchovními patrony Moravy a celé Evropy.

Novotný se dostal kolem Azovského moře, bratři ho nejspíš přepluli, a po řece Donu do Volgogradu, kde mimo jiné navštívil Starou Sareptu. V ní je rozsáhlá expozice o Moravských bratrech, následovnících Jana Amose Komenského. Tuto oblast kolonizovali za carevny Kateřiny Veliké. Teď ho čeká poslední třetina cesty ke Kaspickému moři po řece Volze.

„Dobové informace uvádějí, že bratři putovali ke Kaspijské bráně kavkazských hor. Přesné místo setkání s kaganem, vládcem Chazarů, ale není nikde uvedeno,“ doplnil poutník. Říše Chazarů se rozkládala mezi Černým a Kaspickým mořem a setkání se mohlo konat v jejich bájném městě Itil, a to někde v deltě dnešní řeky Volhy. Jeho poloha ale není známá.

I když Novotný každý den potkává nové lidi, na problémy na své pouti nenarazil. Svou cestou se snaží získat peníze na projekt Koně pro děti, který by měl školákům umožnit výuku jezdectví.

Po pouti z Konstantinopole na Velkou Moravu a současné „cestě k Chazarům“ plánuje ve stopách sv. Cyrila a Metoděje ještě poslední výpravu - z Moravy do Říma, kde před papežem Hadriánem II. v roce 868 úspěšně obhájili své učení.