Článek
Jedná se o oblíbenou lokalitu, kde se každoročně labutě objevují. „Ještě nemají dostatek potravy na rybnících, a tak je pro ně řepka velmi lákavá,“ uvedl Jiří Vlček z krajského odboru životního prostředí. Odhadl, že zvířata tady zůstanou ještě několik týdnů a pak se skupina rozdělí.
Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů sdělil, že část hejna tvoří ptáci ze zahraničí, a to z Polska, Německa, výjimečně až ze Skandinávie. „Tam jsou zvyklí sedět na velkých zamrzlých pláních, aby měli přehled. Všechno je hned vyplaší, takže k nim ani nedojdeme. Stačí bouchnutí dveří od auta a vzdalují se,“ popsal.
K hejnu se přidají labutě žijící v tuzemsku, nejenom z Tachovska a okolí, ale z různých míst republiky. Ochránci přírody mají terén dobře zmapovaný, protože ptáky v této oblasti každoročně kroužkují. „A také kvůli tomu, že někteří bohužel končí v drátech vysokého napětí. Takže pak víme, odkud k nám přiletěli, když mají označení,“ dodal Makoň.
Smrtící past na labutě nad rybníkem na Vysočině zmizí
Žerou jenom listy
Labutě si v tomto období nejraději pochutnávají na řepce. „Můžou toho sežrat dost, ale většinou jdou na listy a nevyštípou střed, takže to plodina zvládne,“ nastínil Vlček. Informaci následně potvrdila Lucie Strýčková z obecního úřadu v Tisové. „Nevím o žádných větších škodách od zemědělců, kteří tady hospodaří,“ řekla.
Ochránci přírody každoročně kroužkují i labutě na Tachovsku. Snímek pochází z minulého léta.
Podle Makoně se ptáci z ciziny za pár týdnů zase vrátí domů a zamíří na vodní plochy. Stejně to udělají i tuzemské labutě. Jedná se hlavně o mladé jedince, kteří ještě nezahnízdili. „Produktivní páry už jsou touhle dobou na hnízdištích,“ upozornil ochránce přírody.
A své teritorium si náležitě hájí. Na rybník nepustí nikoho jiného. „A pokud se o to jiná dvojice pokusí, útočí na ni. Takový problém jsme měli třeba v Plzni,“ zmínil Makoň.
Sbohem, Trenére. Labuťáka útočícího na vodáky v Plzni vyhostili z města
Kolem Tisové je dlouhodobě obsazený například Bezděkovský, Velký Podveský či Velký Jemnický rybník. Stejná je situace na nedalekých vodních plochách, jako třeba na Oboře či Dvorském rybníku.
Koncem března snese samice vejce, mláďata se vylíhnou v květnu. Ochránci přírody pravidelně kroužkují novopečené labutí rodiny na přelomu července a srpna. V okolí Tisové loni napočítali zhruba 100 labutí, třicet z nich označili. „Mláďata tou dobou ještě nejsou tak velká, aby létala, ale zase už jim můžeme dát kroužek, který jim nespadne,“ vysvětlil Makoň.
Podle Vlčka zůstanou rodiny spolu do podzimu, pak se opět připojí k hejnu. „Mláďata se potom osamostatní, stávají se totiž pro rodiče teritoriálními i potravinovými nepřáteli,“ uzavřel odborník, jenž se mimo jiné věnuje ochraně zvlášť chráněných živočichů.
Zaměřuje se také na Tisovou, kde se nachází přírodní rezervace. Jde o jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit Plzeňského kraje. Hnízdí zde například jeřáb popelavý, moták pochop, chřástal vodní, slípka zelenonohá, kopřivka obecná nebo čírka obecná.
Desítky tisíc kubíků bahna. Bagry po 50 letech čistí rybníky v přírodní rezervaci na Tachovsku
