Desítky tisíc kubíků bahna. Bagry po 50 letech čistí rybníky v přírodní rezervaci na Tachovsku

Hnízdí zde například jeřáb popelavý, moták pochop, chřástal vodní, slípka zelenonohá, kopřivka obecná i čírka obecná. „Ze vzácnějších pěvců to jsou slavík modráček nebo cvrčilka slavíková,“ vyjmenoval Jiří Vlček z krajského odboru životního prostředí.

Právě hejtmanství soustavu Tisovských rybníků, kam spadají i zmíněný Velký a Malý Podveský, spravuje. „Naposledy se odbahňovaly někdy v sedmdesátých letech minulého století, a to ještě nešetrně,“ podotkl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Oba rybníky jsou už dost zanesené. Kvůli tomu se zhoršila kvalita vody, klesla její hladina, výrazně se rozrostl orobinec. „Podle odhadů odtud těžká technika odveze čtyřicet tisíc kubíků usazenin. Opraví se výpustě, bezpečnostní přelivy a taky hráz Malého Podveského rybníka, která už tekla,“ nastínil Myslík.

Díky změnám se zlepší podmínky pro ptactvo. Mimo jiné vznikne uprostřed Velkého Podveského rybníka ostrůvek, kde by mohly hnízdit i nové druhy. „Předpokládáme, že půjde o racka, rybáka obecného nebo kulíka říčního,“ sdělil Vlček. Myslík doplnil, že na ostrůvek se predátoři nedostanou, což je výhoda.

Práce odstartovaly začátkem února a jejich hlavní část se musí stihnout tento týden, a to kvůli hnízdění ptáků. „Sediment se bude vyvážet postupně během roku,“ řekl Myslík. Bahno následně půjde na pole. „Rozbory dopadly dobře, takže bude možné ho ještě využít,“ dodal.

Náklady projektu se vyšplhají na desítky milionů korun. Peníze půjdou z evropských dotací. Přírodovědci řadí Tisovské rybníky k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám Plzeňského kraje.

V době tahu se v lokalitě ukazují i další vzácné druhy, jako třeba kulík bledý, čírka obecná a modrá, vodouš tmavý, rudonohý a kropenatý, jespák bojovný, husice liščí a rezavá či hvízdák euroasijský. „Z dravců se zde vyskytuje orel mořský, orlovec říční, luňáci červení a hnědí,“ zmínil Myslík.

Porovnal, že většina ostatních rybníků v kraji trpí přebytkem živin, jež se tam dostávají splachem z okolních polí, odpadních vod či nadměrným chovem ryb, především kaprů. „Nádrže se zanášejí bahnem, jsou mělké, snáze se prohřívají a vysychají. Ve vodě, která je navíc zakalená, chybí kyslík, přemnoží se řasy a sinice. Ptákům tak chybí potrava,“ vysvětlil.