Hlavní obsah

Nejdéle sloužící hrobník pracoval přes 73 let. Na počátku byl týdenní záskok

Když Allena McCloskeyho z vesnice Galveston v americkém státě Indiana kdysi dávno požádali, zda by na pár dnů nezaskočil za místního hrobníka, jistě jej ani ve snu nenapadlo, že se tato práce stane jeho celoživotním posláním. Na konci minulého roku odešel do důchodu po 73 letech ve službě.

Foto: Pierre Laborde, Shutterstock

Ilustrační foto

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Allen McCloskey se stal nejdéle sloužícím hrobníkem na světě, když pracoval 73 let a 75 dnů.
  • K profesi se dostal náhodou v roce 1952, když na týden zaskočil za původního hrobníka na týden.
  • Svou práci ukončil loni v listopadu, ale oznámil to pouze správkyni hřbitova, rodina se o tom dozvěděla až později.
Článek

Dvaadevadesátiletý Allen McCloskey žije v malé obci Galveston v severní polovině amerického státu Indiana a již před několika lety se stal nejen místní legendou. Celý život totiž kope hroby na tamějším hřbitově.

K této profesi jej přitom v roce 1952 přivedla náhoda, když byl požádán, zda by na týden nezaskočil za tehdejšího hrobníka. A navzdory tomu, že v té době se hroby kopaly ještě ručně, což bylo zdlouhavé a namáhavé, ujal se toho natolik ochotně, že na hřbitově nakonec pracoval až do konce minulého roku.

Jeho oddanosti své práci si již v roce 2021 všimla i organizace Guinness World Records, když jej vyhlásila nejdéle pracujícím hrobníkem na světě. Tehdy měl jeho zápis hodnotu 68 let a 191 dnů. Pan Allen však svůj výkon nadále vylepšoval, aby guinnessovští komisaři ve druhé polovině letošního března mohli oznámit jeho finální hodnotu: 73 let a 75 dnů.

Rekordman na hřbitově v Galvestonu skončil již loni v listopadu, ale jeho okolí včetně rodiny se to dozvědělo s jistým zpožděním. Jeho syn Dean totiž na sociálních sítích napsal, že pan Allen je poněkud málomluvný a velmi nerad mluví zejména o sobě. Proto svůj konec oznámil jen správkyni hřbitova a ostatní se to dozvěděli spíše jen náhodou od ní. Původně to chtěl dotáhnout až do konce kalendářního roku, ale v té době jej trápily dočasné zdravotní obtíže, a tak skončil o pár týdnů dříve.

„No, myslel jsem si, že se to někdy asi dozvíte,“ odpověděl na synovu otázku, zda tedy měl vůbec v plánu své rozhodnutí oznámit vlastní rodině. Vzhledem k jeho skromné nátuře však jeho záměrem nebylo nějaké tajnůstkářství. V prvé řadě totiž nechtěl, aby mu kdokoliv k jeho významnému životnímu milníku vystrojoval nějaké oslavy.

Výběr článků

Načítám