Krista ve skleněném Božím hrobě v Heřmanicích o Velikonocích neodkryjí. Není pro koho

Svatostánek s náhrobky rodičů místního rodáka Albrechta z Valdštejna (1583-1634) a originálním Božím hrobem zeje celoročně prázdnotou. „Před covidem chodila na mše pouze moje matka spolu s kamarádkou. Dnes už zbyla jenom matka. Jaroměřská farnost proto s bohoslužbami skončila,“ přiblížila dobrovolná kostelnice Soňa Frisová. „Občas, když kostel uklízíme a dcera hraje na stále funkční varhany, někdo přijde. Ale to je asi tak všechno,“ popsala.

Památka postavená původně Františkem Antonínem Šporkem ze sousedního Kuksu a obnovená po požáru v roce 1882 v klasicistním stylu zůstává díky Frisové alespoň čistá a upravená.

„Dříve šlo o vyhlášené poutní místo. Lidé sem chodili za zázračným obrázkem Panny Marie Mariazellské s Ježíškem přivezeným do Heřmanic v roce 1766 Bartolomějem Krieglerem z nejnavštěvovanějšího poutního místa habsburské monarchie Mariazell ve Štýrsku,“ popsala kostelnice.

Inventář kostela doplnil v druhé polovině 19. století jedinečný Boží hrob. „Zázračný obrázek, náhrobky Valdštejnů a Boží hrob lákaly před covidem do Heřmanic plné autobusy hlavně rakouských a německých turistů. Dnes už jde o ojedinělou záležitost,“ vzpomněla Frisová.

Skleněných artefaktů s jeskyní pod Golgotou, v níž do zmrtvýchvstání leželo tělo Krista, se zachovalo v Česku jen několik. „Jeden ze znalců, jenž heřmanický kostel navštívil, mluvil o třech,“ doplnila Frisová.

Božích hrobů s ústředním motivem kříže nad Archou úmluvy skrývající Desatero božích přikázání, posvátnou Áronovu hůl a manu, pokrm, jímž Bůh na čtyřicetileté cestě pouští živil Izraelity, vyrobili skláři okolo tisícovky. Řada jich skončila v Rakousku nebo v Německu.

Boží hrob v Heřmanicích, složený ze skleněných různobarevných sklíček, představuje jeden z mála ze skvěle dochovaných a opatrovaných v republice. Díla sestavená z opracovaných skleněných destiček z Jablonecka vznikala ve sklenářské dílně Eduarda Zbitka v Olomouci. Pravděpodobně mezi ně patří i ten heřmanický.

„Víme jenom, že Boží hrob z tisíců sklíček se dostal do Heřmanic v polovině 19. století. Odkud a jakým přičiněním sem doputoval, ani dílnu, kde vznikl, se nepodařilo zjistit. Žádné záznamy neexistují,“ tvrdí Frisová.

„Zůstal v nezměněné podobě přesně tak, jak do Heřmanic přišel. Kdysi ho někdo vybavil elektrickým podsvícením. To se, stejně jako velikonoční odkrytí Kristova těla, jakožto tradice opakovaná jednou v roce, nerozsvítí,“ posteskla si Frisová.

Skleněný vitrážový Boží hrob nedávno náhodně objevili v kostele Povýšení sv. Kříže v Kunraticích u Cvikova na Českolipsku. Další, původně z Nového Hrozenkova na Vsetínsku, opatruje Valašské muzeum v kostele sv. Anny v Rožnově pod Radhoštěm.