Objevila se patrně klíční kost Albrechta z Valdštejna, sběratel unikát léta tajil

Ostatkům jednoho z nejvýznamnějších mužů 17. století, uložených od roku 1785 v barokní kapli svaté Anny v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku, schází kompletní lebka a obě klíční kosti.

Jednu z Valdštejnových clavicul (klíčních kostí) s největší pravděpodobností šedesát let vlastní sběratel z Hradce Králové, dříve profesně specializovaný na památky.

Sběratel, jehož jméno redakce zná, vlastnictví vévodovy klíční kosti léta tajil. Krádež Valdštejnovy hlavy z cínové rakve uložené do roku 1785 ve valdickém klášteře přičítají historické písemnosti obdivovateli švédského krále Gustava II. Adolfa, padlého 16. listopadu 1632 při střetu s Valdštejnovými vojsky v bitvě u Lützenu, Janu Bannerovi (1596-1641).

Švédský generál měl hlavu a rámě v roce 1640, vzdor heslu: Navzdory závisti (Invita invidia), jež hrabivý vévoda hlásal, v zuřivosti rozdrtit hlavicí meče. Osud klíčních kostí, jejichž ztrátu potvrdil antropolog Emanuel Vlček (1925-2006) při průzkumu Valdštejnových ostatků v roce 1975, zůstává záhadou.

Jednu z údajně vévodových klíčních kostí s podrobným popisem exponátu ze sbírky německého profesora z Velké Hleďsebe u Mariánských Lázní získal královéhradecký sběratel v roce 1967 na vojně v Chodové Plané. Kost vojákovi prodal za třicet korun důchodce, jenž si rozprodáváním sbírky starožitností přilepšoval k důchodu. Třicet korun československých (Kčs) tehdy reprezentovalo skoro dvacet piv, což seniorovi bohatě stačilo.

„Důchodce mi zprvu v hospodě nabízel čtyřiceticentimetrový židovský svícen. Chtěl za něj dvě stovky. Musel jsem si pro peníze skočit do kasáren. Když jsem se vrátil, byl svícen prodaný. Přitom jsem v jeho kabele od vysavače zahlédl zvláštní rámeček. Říkal, že jde o klíční kost Albrechta z Valdštejna, pozůstalost po německém profesorovi,“ prozrazuje sběratel.

„Pergamen, na němž byla kost připevněna, se postupem let rozpadl. Vyměnil jsem ho a věrně opsal původní nápis Alberto Walstein Duka Frildland Genaralissimo ARMI. Pravost relikvie nemohu stoprocentně zaručit, přesto pro mě má velký význam,“ popsal Novinkám královéhradecký sběratel.

Spisovatel a badatel Josef Petrů, jenž sběratele léta zná a nabádá, aby to zveřejnil, několik let pátrá, jak se mohla Valdštejnova klíční kost dostat do sbírky německého profesora a posléze k důchodci kupčícímu se starožitnostmi.

„Obec Velká Hleďsebe je vzdálena sedm kilometrů od zámku Kynžvart. Tam do roku 1838 působil jako kustod knížete Metternicha bývalý chebský kat, vzdělaný člověk Karel Hussa, jenž vlastnil sbírku různých kuriozit. Hussův kabinet ve dvacátých letech 19. století někdo vykradl,“ přiblížil Petrů.

„Proč to říkám. František z Valdštejna z nedalekého Duchcova dostal od hraběte Jindřicha Larische v roce 1814 zlomek lebky frýdlantského vévody. Larisch, k němuž se mohly kosti dostat od Hussa, mohl mít spolu s částmi lebky i jednu klíční kost. Části Valdštejnových ostatků dal Larischovi do úschovy generál Vecsei, jenž padl v bitvě s Napoleonem u Wagramu v roce 1809,“ popsal Petrů.

„Generál přiznal, že jako mladý rytmistr pronikl do Valdštejnovy hrobky ve valdických Kartouzách a vzal si pár drobností na památku,“ doplnil Petrů.

Pokud by se pravost Valdštejnovy klíční kosti, po níž badatelé pasou mnoho let, potvrdila, šlo by o jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů poslední doby.