Hlavní obsah

Kapra Karla po měsících bloudění v zaplavených chodbách Amatérské jeskyně uvěznilo sucho

Blansko

Zachraňovat, nebo ponechat vlastnímu osudu? To je otázka, kterou si kladou ochranáři ve spojitosti s kaprem Karlem, který se naprosto nepochopitelným způsobem zatoulal do zaplavených chodeb Amatérské jeskyně v Moravském krasu na Blanensku. Nyní jej tam uvěznilo sucho, které dramaticky snížilo hladinu říčky Punkvy. Rybí vězeň teď čeká na déšť.

Foto: Antonín Tůma/CHKO Moravský kras

Kapr už měsíce bloudí Amatérskou jeskyní v Moravském krasu.

Článek

Zhruba pětatřiceticentimetrový kapr lysec se nachází asi čtyři kilometry od ponoru potoku Bílá voda, který se u jeskyně Nová Rasovna ztrácí pod zem, a pět kilometrů od rybníků v Holštejně, z nichž některý byl zřejmě jeho původním domovem. Vzdálenosti jsou uváděny vzdušnou čarou. Karel tedy musel putovat zaplavenými podzemními chodbami měsíce. Bílá voda, po níž připlaval, je nyní vyschlá a ryby i raci v ní v uplynulých dnech hynuli po stovkách.

Karel, pojmenovaný po slavném jeskynním badateli Karlu Absolonovi, je odříznutý od světa v tůni, která se zmenšuje. „Pokles vody je výrazný. Pokud pořádně zaprší, voda jej možná spláchne přes dno propasti Macochy na trasu lodní plavby až do přístaviště Punkevních jeskyní,“ řekl Novinkám Antonín Tůma z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras.

Otázkou je, zda Káju zachraňovat, nebo ne. Do podběráku se chytit nedá, takže by k jeho tůni musel zamířit rybář s udicí, kapříka odlovit a pak jej venku vypustit. Pokud ale kapr bloudí podzemím měsíce, je možné, že by stěhování a změnu klimatu kvůli šoku nepřežil.

Přestože je to „jen kapr“, ochranářům není jeho osud lhostejný. Poprvé byl hlášen pohyb dvou kaprů v jeskyni 13C, která je součástí podzemního systému Amatérská jeskyně, v dubnu.

Foto: Antonín Tůma/Moravský kras

Východní macošská chodba, po Punkvě zůstaly jen tůně a duny sedimentů.

Tůma se pak 5. srpna s kolegy z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vydal na kontrolu části tohoto podzemí, kam se dostali po tzv. ministerské trase. Je to zhruba pětisetmetrový úsek jeskyně. Speleologové na něj berou ministry životního prostředí a výjimečně i turisty.

Pod ministerskou trasou jsou ještě dvě patra. Nejspodnějším protéká Punkva, která se tlačí zespodu do prostředního patra, kde kapr uvízl. Z vodoteče v prostředním patře zbyla 5. srpna jezírka, přičemž z Konstantního vývěru, který je přítokem Punkvy, zbyl jen pramínek.

Ochranáři našli kapra v Zadním jezeře Východní macošské chodby. Voda v něm je tak čistá, že na něj stačí jej zasvítit a lze vidět až na dno. Karla prý nešlo přehlédnout.

Tůma se k jezírku vrátil 14. srpna. Jeho hladina byla o 40 centimetrů níže, Konstantní vývěr už netekl, kapr stále plaval. K jezírku se vydá brzy znovu, aby rybího vězně zkontroloval.

V Moravském krasu je přes 1130 jeskyní, přičemž v některých jsou i vodní toky. Nejslavnější z nich je říčka Punkva, vznikající v podzemí spojením Bílé vody a Sloupského potoka. Lidé říčku znají, protože se po ní plaví ze dna propasti Macochy v Punkevních jeskyních.

Ryby se mohou do podzemí díky ponorům potoků a říček sice dostat, ale že by bloudily doslova kilometry zaplaveným podzemím, to je v Moravském krasu naprosto ojedinělé.

Foto: Antonín Tůma/CHKO Moravský kras

Konstantní vývěr

Foto: Antonín Tůma/ CHKO Moravský kras

Kapr v tůni Zadního jezírka ve Východní macošské chodbě

Výběr článků

Načítám