Článek
Tokijské společnosti Asuniwa a IBJ Matching spustily na přelomu března a dubna na první pohled úsměvný projekt, jenž však má v japonské společnosti mnohem větší význam, než by se na první pohled mohlo zdát. Cílem je totiž seznamovat páry, v nichž mají oba stejné příjmení.
Jde o reakci a svým způsobem i jakýsi projev odporu proti japonskému občanskému zákoníku, v němž je již od 19. století zakotveno nařízení, že manželé musejí mít stejné příjmení. Japonsko je tak dnes již poslední zemí na světě, kde takovéto striktní nařízení platí. Jeho zastánci argumentují tím, že to velmi zjednodušuje administrativu a také například zcela odstraňuje případné dohady o tom, které příjmení dostanou děti.
Ale čím dál více Japonců s tím má z různých důvodů problémy, přičemž tím nejčastějším je jednoduše to, že se svého rodného příjmení nechtějí vzdát. Japonským úřadům je nicméně zcela jedno, zda novomanželé přijmou za společné příjmení muže, nebo ženy, ale v téměř 95 procentech případů jsou to muži, kdo si své příjmení ponechají, a tím pádem je přijmou jejich manželky. S tím se pak pojí i další kritické hlasy, které tvrdí, že je to jasný důkaz toho, že japonskou společnost ovládají muži.
Jenže i navzdory tomuto striktnímu nařízení o společných příjmeních panuje v tomto ohledu v Japonsku docela značný zmatek. Ženy si totiž v zaměstnání často nechávají své rodné příjmení, zatímco to „vyvdané“ používají pouze v oficiálním úředním styku. Zákon navíc umožňuje používat rodná příjmení i v cestovních pasech, řidičských průkazech a dalších podobných dokumentech, kde však musejí být uvedena zároveň i ta manželská.
Po změně zákona tak volají například japonské firmy podnikající v zahraničí, protože pro jejich byznysové partnery bývá značně matoucí, když má někdo jiné příjmení v oficiálních dokumentech a jiné v pracovním průkazu, vysvětlil web The Guardian.
Váhání se sňatky
Potíže hlásí i dámy z akademické sféry, které například za svobodna publikovaly vědecké práce, ale po uzavření partnerství by ty další měly publikovat pod jménem novým, takže to vypadá, jako by pocházely od dvou různých autorek. A stejný problém hlásí například i ženy na vedoucích pozicích, kterým zaměstnavatelé odmítli „pracovní“, tedy rodné příjmení zanést do firemní agendy.
Podle nedávného průzkumu tak celých 82 % japonských žen pracujících na vyšších pozicích preferuje možnost nechat si rodné příjmení i po svatbě. „Tento projekt jsme spustili proto, abychom upozornili na rostoucí problém, kdy mnoho lidí váhá s uzavřením sňatku kvůli povinnosti změnit si příjmení,“ uvedla iniciátorka „stejnojmenné“ seznamky Juka Marujamaová z firmy Asuniwa.