Článek
Zatím to nevypadá na zakopání válečné sekery s prezidentem, že?
Těžko říct. My nejsme ti, kdo tuto sekeru vykopávají. Všichni víme, že vztahy Petra Pavla s premiérem Andrejem Babišem jsou poměrně komplikované dlouhodobě, o vztahu s SPD ani nemluvě. Takže pokud se člověk bez nějakých emocí podívá na vládní trojkoalici, tak v jistých ohledech musím říct, že Motoristé jsou v této trojkoalici Petru Pavlovi relativně nejblíž.
Určitě ne ve všem, ale styčné momenty, kde máme podobný pohled na svět, by se najít daly. Nemyslím tím ale rušení české koruny, vzdávání se národního práva veta, podporu všemožných nátlakových a neziskových organizací nebo zelené nápady, to určitě ne.
Ale nemuselo to být rovnou vykopání válečné sekery, a my jsme nebyli ti, kdo ji vykopal, kdo začal útočit. Já vždycky jenom reaguji.
V čem jste si blízcí?
Určitě v některých aspektech zahraniční nebo spíš bezpečnostní politiky. V zahraniční politice není Petr Pavel příliš čitelný. Je to přece jen symbolický prezident, takže se setkává s prezidenty, a ti jsou obvykle v premiérských politických systémech trochu nad politikou a jejich role je jiná. Že by teď chtěl být hlavním exekutivcem, je nepochopení role prezidenta a jeho ústavní pozice. Bohužel musím říct, že u prezidenta Pavla se v žádném případě nejedná o zahraniční politiku, ale v každém případě se jedná o předvolební kampaň.
Dokážete si představit, že se v otázce zahraniční politiky vrátí přímá komunikace mezi vámi a prezidentem? Nebo to necháte na premiérovi?
Často se mluví o tom, že by měla probíhat nějaká koordinace nejvyšších ústavních činitelů ohledně zahraniční politiky. Tu vykonává vláda a ministerstvo zahraničních věcí, občas také někteří jiní ústavní činitelé.
Ale Petr Pavel se rozhodl se od toho odstřihnout tím, že vede volební kampaň a zneužívá pro ni tuto oblast. Mezi všemi ostatními ústavními činiteli pravidelná koordinace zahraniční politiky probíhá.
A odpověď na otázku, zda si dokážete představit přímou komunikaci mezi vámi dvěma?
V uplynulých dnech jsem od prezidenta obdržel dopis a teď mu píšu odpověď.
Který se týká zahraniční politiky?
Ano.
Můžete to nějak přiblížit?
To nebudu dělat. Pouze jsem tento týden zveřejnil jednu jeho esemesku, abych dokázal, že veřejně lhal a ani se u toho nezarděl. Ale nejsem ten, kdo by tyto věci dělal jako první, vždy pouze reaguji. Takže prezident mi poslal dopis, něco požaduje, pošlu mu odpověď. Nevím, jestli bude spokojen.
Nevyhovíte mu?
Dostane odpověď.
Premiér Babiš už dříve řekl, že prezident povede českou delegaci na zářijovém jednání OSN v New Yorku. Platí to nadále?
Je to usnesení vlády, která rozhodla o tom, že na zasedání Valného shromáždění OSN v září v New Yorku českou delegaci povede prezident. Takže to zatím platí.
Pokud bude další summit NATO příští rok, jak by měla vypadat česká delegace?
Na to je ještě brzy. Pokud bude příští rok summit v Tiraně, bude prezident Petr Pavel už nepochybně v ostré kampani. Viděli jsme, že pro svoji kampaň byl schopen zneužít i proběhlý summit v Ankaře. Neumím si představit tu ostudu, jak by to vypadalo, pokud by chtěl zneužít i další summit v Tiraně.
Ale je poměrně pravděpodobné, že summit nebude příští rok, ale až za dva roky. A já pevně doufám, že toho se už zúčastní jiný prezident.
K summitu v Ankaře jste říkali, že tam Pavel nepojede za žádných okolností, a najednou tam byl. Pak jste říkali, že nepůjde na večeři, a byl na ní, že nepůjde na oficiální jednání, a najednou tam seděl, dokonce na vašem místě. Můžete mi to vysvětlit?
Nejsme revolucionáři, a tudíž, když vyřkne nějaký ortel Ústavní soud, tak jakkoliv s ním nesouhlasím, je třeba ho respektovat. To patří k základnímu postoji každého zodpovědného člověka. Soudy se respektují, jakkoliv to rozhodnutí je či není ve prospěch.
Pokud tedy soud rozhodl, že tam Petr Pavel být musí, pak tam také byl. Zařadili jsme ho do delegace přesně podle toho, jak nám to Ústavní soud nařídil.