Článek
Chat Control budí emoce především v poslední době s blížícím se hlasováním Rady EU, která by měla již 14. října rozhodovat o přijetí či zamítnutí tohoto návrhu. Jeho předkladatelé přitom tvrdí, že jde primárně o ochranu dětí, kritici však oponují, že se jedná o nástroj masového dohledu.
Návrh se nicméně řeší už dlouhé roky a vlastní zájmy na jeho zavedení mají i lidé mimo EU. Řeč je právě o zmiňované americké organizaci Thorn. „Vytváříme nástroje na ochranu dětí na síti. Naším posláním je eliminovat materiály zobrazující sexuální zneužívání dětí on-line,“ hlásají hrdě webové stránky této organizace.
Thorn tedy přímo nabízí softwarové řešení, které mají děti chránit. Jde tedy prakticky o identické nástroje, které by museli poskytovatelé komunikačních služeb používat, kdyby Chat Control dostal v EU zelenou.
Lobbování u EU
Právě proto zástupci Thornu podle serveru Root lobovali v minulých letech u EU za zavedení Chat Controlu. Vedle bohulibého záměru ochrany dětí jsou ale zároveň ve hře velké peníze za zpřístupnění licencí k softwarovým nástrojům Thornu.
Došlo to až tak daleko, že úředníci Europolu začali pro americkou společnost pracovat. Jeden z nich se přitom v Europolu zabýval pilotním projektem umělé inteligence pro detekci zneužívání dětí. Po svém přesunu do Thornu byl následně registrován jako lobbista této organizace v Německém spolkovém sněmu, jak upozornil bývalý německý europoslanec Patrick Breyer.
Právě okolnostmi tohoto „přestupu“ se zabývala i někdejší evropská ombudsmanka Emily O'Reillyová, která to po vyšetřování označila za „nepoctivý úřední postup“. Vadilo jí, že bývalí zaměstnanci Europolu nejsou nijak omezeni ve svém dalším působení a mohou „prodávat své interní znalosti“.
I když ombudsmanka rozhodla, že Evropská komise pochybila, žádné právní dopady to nemělo. Takovou pravomoc totiž nemá.
Thorn má podle své oficiální prezentace pouze osm desítek zaměstnanců, dosah této organizace je nicméně obrovský – chlubí se tím, že z různých koutů světa její nástroje používá už přes 700 orgánů činných v trestním řízení.
Udávat bude vlastní mobil
Pokud by opatření vstoupilo v platnost, zásadně by se proměnilo fungování běžných komunikačních platforem, jako je například WhatsApp nebo Messenger. Ty jsou mezi uživateli velmi populární i díky tomu, že nabízí šifrovanou komunikaci. Díky tomu se jednoduše řešeno nedostane k odesílaným zprávám nikdo jiný než příjemce.