Profese, které se nemusí umělé inteligence bát. Alespoň prozatím

Již od nástupu průmyslové revoluce se hrozilo tím, že nové stroje, od mechanizovaných tkalcovských stavů po mikročipy, nahradí lidskou práci. Většinou ale zvítězili lidé, zdůraznil server BBC.

Někteří odborníci ovšem nyní opět bijí na poplach a tvrdí, že tuto hrozbu nakonec naplní umělá inteligence. Jinými slovy, že roboti skutečně některé profese nahradí.

Dokládá to například i razantní rozhodnutí americké technologické společnosti IBM, která v tomto měsíci ukončila nábor na pozice, jež mohou být nahrazeny AI. Podle odhadů ředitele firmy Arvinda Krishny bude moci umělá inteligence ve firmě nahradit až třetinu ze 26 000 pracovních míst, která nejsou v přímém kontaktu se zákazníkem.

Mezi tyto pozice patří například pracovní místa v personálním oddělení a v administrativě. Krishna v rozhovoru s agenturou Bloomberg uvedl, že právě tyto pozice budou pozastaveny, nebo bude alespoň zpomalen nábor nových zaměstnanců.

Vedení podniku očekává, že až 30 % těchto pozic bude nahrazeno umělou inteligencí a automatizací v průběhu pěti let. To by pro IBM znamenalo zrušení 7800 pracovních míst.

Podle nedávné zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by umělá inteligence mohla nahradit až 300 milionů pracovních míst po celém světě. Umělá inteligence by mohla vést k tvorbě nových pracovních míst a zvýšení produktivity v různých odvětvích.

To by podle amerického futuristy a autora knihy Rule of the Robots: How Artificial Intelligence Will Transform Everything (Vláda robotů: Jak umělá inteligence všechno změní) Martina Forda mohlo mít hrozivé následky.

„Nejde jen o to, že by se to stalo jednotlivcům, ale mohlo by to být docela systémové. Mohlo by se to stát mnoha lidem, potenciálně zcela náhle, potenciálně všem najednou. A to má důsledky nejen pro tyto jednotlivce, ale pro celou ekonomiku,“ prohlásil Ford.

Mathias Döpfner, generální ředitel německé mediální skupiny Axel Springer, již dříve uvedl, že systémy jako ChatGPT by mohly nahradit kupříkladu novináře. „ChatGPT například umožňuje lidem s průměrným písemným projevem vytvářet eseje a články. Novináři tak budou čelit větší konkurenci,“ uvedl pro BBC ekonom Carl Benedikt Frey působící na Oxfordské univerzitě.

Také někteří umělci a programátoři vyjadřují obavy o své pracovní vyhlídky v souvislosti s umělou inteligencí. Nicméně umělá inteligence může rovněž vytvářet nové příležitosti a pracovní pozice v oblastech, kde je potřeba zvýšit produktivitu a efektivitu.

Zpráva Goldman Sachs zdůrazňuje, že využití umělé inteligence se v různých oblastech liší a v administrativě lze zautomatizovat více pracovních úkolů než v jiných odvětvích, například ve stavebnictví.

Naštěstí jsou zde i dobré zprávy. Odborníci upozorňují, že jsou stále věci, které umělá inteligence nezvládá. Jde především o úkoly, jež vyžadují ryze lidské vlastnosti, jako je například emoční inteligence či kreativní myšlení. Změna oboru směrem k profesím, které tyto vlastnosti využívají, by tak mohla zmírnit šance, že dotyčného nahradí umělá inteligence.

„Myslím, že obecně existují tři kategorie, jež budou v dohledné budoucnosti relativně izolované,“ řekl Ford. „První z nich budou pracovní místa, která jsou skutečně kreativní: neděláte šablonovitou práci, nepřeskupujete věci, ale skutečně přicházíte s novými nápady a vytváříte něco nového,“ doplnil.

To ale neznamená, že některé kreativní profese nelze nahradit umělou inteligencí. V praxi mohou například práce související s grafickým designem nebo výtvarným uměním patřit k prvním, které AI nahradí. Algoritmy mohou bota nasměrovat k analýze milionů obrázků, což umožní umělé inteligenci okamžitě zvládnout estetiku. Podle Forda však určitou jistotu nabízejí jiné druhy kreativity „ve vědě a medicíně a právu… lidé, jejichž prací je vymýšlení nové právní strategie nebo obchodní strategie. Myslím, že tam bude i nadále místo pro lidi“, říká.

Další kategorií profesí, které podle Forda jen tak nevystřídá AI, jsou práce, jež závisejí na „sofistikovaných mezilidských vztazích“. V této souvislosti hovoří o obchodních konzultantech, zdravotních sestrách či investigativních novinářích. „Jde o práce, ve kterých musíte velmi dobře rozumět lidem. Myslím, že to bude trvat ještě hodně dlouho, než bude umělá inteligence schopna komunikovat způsobem, který skutečně buduje vztahy,“ řekl.

Třetí bezpečnou volbou zaměstnání jsou podle Forda profese, jež „vyžadují značnou mobilitu, zručnost a schopnost řešit problémy v nepředvídatelném prostředí“. Do této oblasti spadá mnoho řemeslných profesí, například elektrikáři, instalatéři či svářeči. „Jsou to práce, ve kterých se neustále potýkáte s novými situacemi,“ dodává Ford. „Jejich automatizace je pravděpodobně nejtěžší ze všech. Abyste mohli takové profese automatizovat, potřebovali byste robota jako ze science fiction. Potřebovali byste C-3PO z Hvězdných válek,“ myslí si.

Podle ekonomky Joanne Song McLaughlinové z univerzity v Buffalu nahradí část úkonů ve většině profesí nové technologie. „V mnoha případech nebude profese bezprostředně ohrožena,“ říká s tím, že se ale změní způsob, jak je prováděna. „Je snadné si představit, že například umělá inteligence bude odhalovat rakovinu mnohem lépe, než by to dokázali lidé. Předpokládám, že v budoucnu budou lékaři tuto novou technologii využívat. Nepředpokládám ale, že bude nahrazena role lékaře,“ dodává.

Ačkoliv robot podle ní možná bude schopen rakovinu najít lépe než člověk, většina lidí to stejně bude chtít slyšet od lékaře. Stejné je to téměř u všech jiných profesí, myslí si ekonomka. Dodává, že lidé by se měli zamyslet nad tím, jaké části jejich práce může nahradit umělá inteligence a jaké dovednosti mohou nabídnout oni a zdokonalovat se v nich; v této souvislosti zmiňuje komunikaci a sociální dovednosti.

Další chybnou úvahou ohledně AI podle Forda je, že první budou nahrazeny neodborné profese. „Můžeme si myslet, že bílý límeček je v potravinovém řetězci výše než řidič,“ říká. „Budoucnost bílých límečků je však ohrožena více než budoucnost řidiče Uberu, protože ještě nemáme samořídící auta, ale AI určitě umí psát zprávy. V mnoha případech budou vzdělanější pracovníci více ohroženi než ti nejméně vzdělaní. Představte si člověka, který pracuje jako uklízeč hotelových pokojů – takovou práci je opravdu těžké automatizovat,“ shrnuje.