Hlavní obsah

Aktivace mobilního čísla za 29 000 Kčs. První mobilní síť NMT byla jen pro vyvolené

12. 9. 2021, 6:18

Češi a Slováci si mohli z mobilu poprvé zavolat 12. září 1991, kdy byla oficiálně spuštěna NMT síť společnosti EuroTel. Vlastnictví mobilního telefonu bylo v té době viditelným symbolem bohatství. Při pohledu do dobových ceníků není divu, aktivace služby stála 29 000 Kčs, měsíční paušál vyšel na dva a půl tisíce korun a za minutu hovoru, včetně příchozího, si EuroTel účtoval 15 Kčs. Průměrná mzda v Československu přitom v té době dosahovala 3800 korun.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Článek

Ještě v roce 1995 se kvůli monopolu společnosti EuroTel (ta byla společným podnikem americké firmy Atlantic West a telekomunikační společnosti SPT Telecom; jejím nástupcem je dnešní O2) dal nejlevnější mobil s aktivací pořídit za 35 000 korun, více než čtyři průměrné hrubé měsíční mzdy, minuta hovoru stála 12 korun. Kromě velkých kufříkových telefonů se i v původem severské síti NMT (Nordic Mobile Telephony) postupně objevily také menší přístroje do kapsy.

Změnu do způsobu využívání mobilních telefonů přineslo až spuštění modernější digitální sítě GSM (Global System for Mobile Communications), která se v Evropě začala prosazovat od začátku 90. let. O vybudování sítě rozhodla vláda v srpnu 1995 a o necelý rok později se již telefonovalo. Jako první přišel 1. července 1996 na trh EuroTel, o čtvrtrok později zahájila provoz konkurenční GSM síť Paegas společnosti RadioMobil (předchůdce dnešního T-Mobilu).

Číslování mobilních sítí působí zmatečně

Standard 1G přitom začal být používán už v roce 1979 v Norsku a ve Švédsku. Číslování mobilních sítí může působit pro běžné uživatele tak trochu zmatečně. Je to dáno tím, že význam jednotlivých standardů se v průběhu let měnil. Například sítě první generace vůbec nepřenášely data, sloužily pouze k přenosům hlasu v analogové podobě.

První sítě standardu 2G se stavěly zhruba od poloviny 90. let. Zásadní rozdíl byl v tom, že data byla šířena již v digitální podobě, kromě hlasu tak prostřednictvím tohoto standardu mohly být odesílány také SMS zprávy.

Vůbec poprvé se také setkáváme s mobilním internetem. Nabízel tehdy rychlost nižší než 20 kbit/s, což je v dnešní době těžko představitelná hodnota. Na načtení obrázků na webu čekali lidé i několik minut.

Vyšší rychlost zařadil mobilní internet až s přechodovou sítí 2,5G, první takové se objevovaly s příchodem nového milénia. Dnešní třicátníci a čtyřicátníci si patrně ještě vzpomenou na pojmy jako GPRS a EDGE – šlo o standardy mobilního internetu, které nabízely tehdy neskutečně vysoké přenosové rychlosti. V případě GPRS až 128 kb/s a u EDGE až 256 kb/s.

Tyto sítě mimochodem v některých lokalitách fungují v tuzemsku dodnes. I když doba pokročila a současné internetové připojení je daleko rychlejší, v místech se špatným pokrytím jsou často lidé rádi, že mají alespoň tento pomalejší standard.

První byl Vodafone, další se chystají. Jak Česko přichází o 3G

Mobil

Dramatický nárůst rychlosti

Pro představu: stáhnutí balíku deseti fotek o velikosti 50 MB trvá ve standardu EDGE několik desítek minut. U moderních 4G sítí, které jsou aktuálně v tuzemsku nejrozšířenější, je to otázka necelé minuty.

Standard 3G byl ještě před pár lety bez nadsázky zaklínadlem tuzemských operátorů, kteří lákali na tehdy oslnivou rychlost 2 Mb/s, což se nedalo se standardem EDGE srovnávat. V průběhu času se navíc standard 3G postupně zrychloval.

Žádné internetové balíčky tehdy ale v podstatě neexistovaly, u tuzemských i většiny zahraničních operátorů se platilo za přenesená data. A kredit na předplacenkách mizel s každou načtenou webovou stránkou doslova před očima, případně jsme se na konci měsíce dočkali nepěkně dlouhého účtu za mobilní služby.

Sítě čtvrté generace, které využíváme dnes a které jsou známé pod označením 4G či LTE, se v Česku začaly pomalu rozjíždět v letech 2012 a 2013. Rychlosti jsou v porovnání s dřívějšími sítěmi dechberoucí – například v Praze je možné bez problémů surfovat po webu při rychlosti přesahující 100 Mb/s.

Sítě 4G jsou tak často dokonce rychlejší než pevné přípojky v domácnostech. Neplatí to samozřejmě pouze pro Česko, ale také pro zahraniční státy. Právě sítě 4G umožnily takový rozmach chytrých telefonů a vysokorychlostního internetu obecně. V tuzemsku i zahraničí operátoři nabízejí vedle datových limitů také zcela neomezený internet.

Sportovní arény a stadiony se promění na chytré. Díky 5G sítím

Internet a PC

Co přinese 5G?

Stejný skok ve vývoji, jaký byl mezi standardy 3G a 4G, má nyní přinést pátá generace mobilních sítí. Uživatelé si polepší opět v rychlosti – během ukázkových testů operátoři naměřili hodnoty okolo 2 Gb/s.

Pevná připojení – například přes pevnou linku nebo kabel – přitom v současnosti nabízejí rychlosti v řádech stovek Mb/s.

Nyní již nabízejí 5G připojení všichni tři tuzemští operátoři a postupně se rozšiřuje připojení napříč Českem. Celá republika ale bude mobilní sítí páté generace pokryta až za pár let.

Sítě 5G jsou v Česku už rok, zatím ale jen ve vybraných lokalitách

Mobil

Reklama

Související témata:

Výběr článků