Hlavní obsah

Kryptoaktiva vlastní každá desátá domácnost v eurozóně. Kupují je i chudí

25. 5. 2022, 12:27 – Frankfurt/Praha

Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých občanů. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB). Ta sama – stejně jako regulační orgány v některých dalších zemích včetně Spojených států – přitom lidi před nákupem bitcoinů a dalších kryptoměn už několikrát varovala.

Foto: Dado Ruvic, Reuters

Logo bitcoinu

Článek

Zájem o kryptoměny roste i v České republice, která ale není členem eurozóny. Podle březnového průzkumu je vlastní více než 13 procent českých investorů, před rokem to bylo necelých deset procent.

Trh kryptoměn dlouhodobě vykazuje prudké cenové výkyvy a zejména v poslední době prochází výraznou turbulencí. Úřady se proto snaží odhadnout, zda by prudké cenové výkyvy v tomto relativně novém segmentu finančního systému mohly znamenat hrozbu pro rozpočty domácností.

Průzkum ECB se zaměřil na očekávání spotřebitelů a zjistil, že v průměru deset procent domácností v šesti zemích, kde se průzkum konal, vlastní kryptoaktiva. Podíl takových domácností je od šesti procent ve Francii po 14 procent v Nizozemsku.

Kryptoměny letos tolik netáhnou. Češi za ně utratili 1,5 miliardy korun

Internet a PC

Kolem 37 procent respondentů oznámilo, že vlastní kryptoměny v objemu do 999 eur (24 644 Kč), zatímco 29 procent jich drží kryptoměny v objemu 1000 až 4999 eur (24 669 až 123 320 Kč) a 13 procent v objemu 5000 až 9999 eur (123 335 až 246 646 Kč). Zbytek jich investoval víc.

Ve všech sledovaných zemích pak průzkum ukázal, že u 20 procent nejbohatších respondentů byla nejvyšší pravděpodobnost, že vlastní kryptoměny. Digitální mince ale podle průzkumu vlastní větší podíl domácností s nižšími příjmy než těch, které patří ke střední třídě.

"V průměru ve sledovaných zemích platí, že u mladých dospělých mužů a velmi vzdělaných respondentů je větší pravděpodobnost, že investují do kryptoaktiv," uvedla ECB. "Co se finanční gramotnosti týče, pak u respondentů, kteří se zařadili buď na nejvyšší, nebo na nejnižší úroveň z hlediska výsledků finanční gramotnosti, byla vysoká pravděpodobnost, že drží kryptoaktiva."

Evropská centrální banka tato data zveřejňuje poprvé. Citovala je v článku, který zveřejnila jako součást zprávy o finanční stabilitě.

Mladí investoři

Také v Česku je o kryptoměny zájem hlavně mezi mladými investory. Mezi těmi, kteří nejsou starší 26 let, vlastní kryptoaktiva třetina investorů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments CEE, který se uskutečnil od 11. do 15. března.

"Začínat ale právě s kryptoměnami, které jsou vysoce nepředvídatelné, může být velký risk. Na druhou stranu se ukazuje, že po prvotních pokusech s kryptoměnami nebo investičními aplikacemi se mladí často posouvají k tradičnějším formám investování," uvedl obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.

Evropská centrální banka již před lety varovala spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. ECB nyní své dlouhodobé stanovisko zopakovala, podle banky nejsou kryptoměny vhodné pro většinu drobných investorů. Úřady v Evropské unii ECB zároveň vyzvala, aby urychleně schválily nová pravidla ke kryptoaktivům.

Průzkum očekávání spotřebitelů začala ECB vydávat v roce 2020. Provádí jej každý měsíc na vzorku obyvatel Belgie, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Španělska. Průzkum je v pilotní fázi a ECB zatím nezveřejňuje kompletní výsledky.

Lagardeová: Kryptoměny nestojí za nic, měly by být regulovány

Internet a PC

Bitcoiny a další virtuální měny

Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, stát se tak má kolem roku 2140.

Reklama

Související články

Výběr článků