Článek
Zdravotnické systémy po celém světě čelí přeplněným nemocnicím, přetíženým lékařům a narůstajícímu počtu odložených operací. I proto je vítané, když výzkum hledá nové cesty, jak těmto problémům čelit pomocí moderních technologií, píše web Fox News.
Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu (UCSD) se zaměřili na využití humanoidních robotů jako možné posily do zdravotnictví. Naznačují, že by právě tito roboti mohli výrazně pomoci odlehčit přetíženým nemocnicím.
Oproti běžným chirurgickým robotům, které jsou nákladné a specializované, nabízí humanoidní roboti větší univerzálnost – a tím pádem i širší možnosti využití v lékařské praxi.
Humanoidní robot Unitree G1 díky pokročilým robotickým pažím dokáže vykonávat až sedm různých lékařských úkonů.
Sedm různých lékařských úkonů
Vědci z UCSD vybavili humanoidního robota Unitree G1 pokročilými robotickými pažemi Inspire Gen4 a navrhli pro něj speciální systém bimanuální (obouruční) teleoperace.
Díky této technologii může robot vykonávat až sedm různých lékařských úkonů, které jsou řízeny lidským operátorem na dálku – pomocí nožních pedálů, zařízení HTC Vive a kamer pro snímání pohybu.
Mezi zákroky, které robot zvládl, patřily jak běžné fyzikální vyšetření, například poslech srdce (auskultace) nebo pohmat (palpace), tak i urgentní medicínské zásahy, včetně ventilace pomocí resuscitačního vaku a zavedení dýchací trubice (endotracheální intubace).
Některé úkoly přitom vyžadovaly mimořádnou přesnost, jako například aplikace injekce pod ultrazvukovou kontrolou.
Efektivnější a rychlejší péče
Přestože se během testování objevily určité potíže s citlivostí senzorů a řízením síly, robot si s většinou úkolů poradil s překvapivou přesností.
Robot úspěšně využíval stetoskop a zvládl základní fyzikální vyšetření. Jeho výkon však částečně omezovala konstrukce robotické ruky a nedokonalá zpětná vazba ze senzorů.
V oblasti urgentní péče se mu podařilo dosáhnout stabilní ventilace pacienta, avšak při intubaci stále potřeboval asistenci člověka kvůli nárokům na přesnost, sílu a utěsnění.
Při práci s jehlou dokázal robot pod ultrazvukovou kontrolou aplikovat injekce. V rukou neškoleného personálu dosáhl přibližně 70% úspěšnosti, což podle výzkumníků ukazuje jeho potenciál pro výukové účely.
Testy zároveň odhalily problémy s jemnou motorikou – zejména při manipulaci s jehlou a orientací při šití. To signalizuje potřebu vylepšit haptickou zpětnou vazbu a ovládání.
Přestože se tato technologie stále nachází ve fázi vývoje, dosavadní výsledky naznačují směr, kterým se zdravotnictví může ubírat. Nemocnice by v budoucnu nemusely spoléhat jen na přístroje, ale i na robotické kolegy, kteří by pomáhali poskytovat péči rychleji, efektivněji a s vyšší mírou přesnosti.
