Článek
Návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy byl představen na konci září 2020 v rámci takzvaného digitálního finančního balíčku. České předsednictví převzalo návrh MiCA v červenci 2022 po dosažení předběžné politické dohody mezi Radou EU a Evropským parlamentem.
Ministerstvo financí uvedlo, že kvůli vtělení dohody do legislativního textu vedlo české předsednictví téměř 20 technických jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, na kterých hájilo pozici členských států na úrovni Rady EU. Konečnou dohodu se českému předsednictví podařilo najít na konci září. Nyní bude následovat překlad do všech jazyků členských států a konečné formální schválení nařízení ve všech jazykových verzích.
MiCA bude evropským předpisem upravujícím vydávání některých druhů kryptoaktiv, především takzvaných stablecoins – stabilní měny na decentralizované technologii DLT, a jejich nabízení veřejnosti. Konkrétně rozlišuje takzvané tokeny na Asset-referenced tokeny (ARTs), tedy tokeny kryté košem měn, komoditami či jinými kryptoaktivy, E-money tokeny (EMTs), které jsou podobné elektronickým penězům, kryté jednou měnou a pak zbytkovou kategorii, kam patří například bitcoin.
Těžařům bitcoinů se zatím při přechodu k ekologické energii příliš nedaří
Kategorie ARTs a EMTs jsou podle ministerstva financí regulovány mnohem přísněji než zbytková kategorie kryptoaktiv. Důvodem je především to, že zpravidla zahrnují stablecoins, mohou tedy být používány jako prostředek směny a jejich vydavatelé musejí získat od dohledového orgánu povolení k činnosti. Vydavatelé všech tokenů, včetně zbytkové kategorie kryptoaktiv, mají povinnost vydat takzvaný white paper, určitou obdobu prospektu u cenných papírů.
MiCA dále upravuje poskytování služeb spojených s kryptoaktivy. Jedná se o určitou obdobu investičních služeb poskytovaných v souvislosti s tradičními finančními nástroji. Úprava má dopad na různé kryptosměnárny, obchodní platformy či virtuální peněženky, které musí nově také získat povolení k činnosti.
Posunutí kryptoměn na vyšší úroveň
Podle zakladatele obchodníka s kryptoměnami Bit.plus Martina Stránského jde o pozitivní krok. „Věříme, že to posune prostředí kryptoměn na vyšší úroveň a zároveň dojde k pročištění trhu,“ uvedl Stránský.
Nezávislý expert na kryptoměny Igor Pauer považuje pokusy o regulaci kryptoměn za fundamentálně kontraproduktivní. „Kryptoměny již z principu nerespektují jakékoli hranice a je velmi obtížné je zařadit pod jurisdikci některé geograficky definované země pokud to samotný projekt nebude chtít,“ uvedl.
Podle něj je ale dobře, že z návrhu vypadlo ustanovení o ověřování vlastnictví kryptoměnových peněženek a transakcí. Kvůli tlaku na regulaci odvětví podle něj postupně dojde ke třepení na takzvané pravé kryptoměny, které se regulaci vyhnou, a digitální měny centrálních bank, které se regulaci podvolí.
Pro ARTs a EMTs je stanoveno nabytí účinnosti již po 12 měsících od vyhlášení nařízení MiCA v Úředním věstníku EU, v případě poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy a zbytkové kategorie kryptoaktiv je to 18 měsíců. Nařízení ale obsahuje přechodné ustanovení, které dává poskytovatelům služeb spojených s kryptoaktivy dostatečný čas na získání povolení k činnosti.
Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, stát se tak má kolem roku 2140.
