Čína vede v závodě o humanoidní roboty

Podle CNBC se čínské start-upy v poslední době prosazují především v praxi. Jejich roboti nacházejí uplatnění ve výrobních halách i obchodních centrech, kde vykonávají konkrétní úkoly.

Přesto však zůstávají z hlediska tržní hodnoty výrazně pozadu za americkou konkurencí, která si drží náskok zejména díky důrazu na technologický potenciál. Například americká firma Figure má podle odhadů hodnotu nejméně 39 miliard dolarů (zhruba 806 miliard korun). Její konkurent Apptronik se pohybuje kolem pěti miliard dolarů (asi 104 miliard korun).

Čínské firmy jsou naproti tomu oceňovány střízlivěji – společnost Galbot přesahuje tři miliardy dolarů (zhruba 62 miliard korun) a AI2 Robotics uvádí hodnotu přibližně 20 miliard jüanů (asi 60,6 miliardy korun).

Zajímavý kontrast ukazují i data analytiků. Podle společnosti Omdia obsadily čínské firmy v roce 2025 prvních šest příček v globálním žebříčku dodávek humanoidních robotů.

Do první desítky se z amerických hráčů dostaly pouze Figure a Tesla. Zatímco robot od Figure se už objevil na veřejné akci v Bílém domě po boku Melanie Trumpové, Tesla se svým projektem Optimus zůstává z velké části stále ve fázi vývoje.

Rozdíly v ocenění firem podle odborníků odrážejí i odlišný pohled investorů. Americké start-upy jsou často vnímány jako budoucí platformy pro umělou inteligenci, zatímco ty čínské spíše jako výrobci hardwaru určeného pro konkrétní nasazení. Právě tento rozdíl může do budoucna sehrát klíčovou roli.

Pokud by se investoři začali více zaměřovat na reálné využití technologií místo dlouhodobých vizí, mohlo by to výrazně posílit pozici čínských firem. Ty už dnes získávají zakázky od velkých globálních výrobců, například v oblasti polovodičů nebo zdravotnictví.

Do hry navíc vstupuje i geopolitika. Napětí mezi Spojenými státy a Čínou komplikuje investice a omezuje přeshraniční financování. Americké penzijní fondy postupně ustupují od investic do čínských technologických start-upů, což mění mapu kapitálu.

Vzniklé vakuum začínají zaplňovat investoři z Blízkého východu. Ti nejen financují čínské venture kapitálové fondy, ale také přímo nakupují humanoidní roboty. Důvod je zřejmý – snaha diverzifikovat ekonomiky regionu a snížit závislost na ropě.

Zajímavý je i rozdíl v investiční struktuře. Ve Spojených státech směřuje přibližně 90 % rizikového kapitálu do softwaru, což podle analytiků omezuje rozvoj hardwarových technologií. V Číně naopak hraje významnou roli i státní podpora a zkušenosti z masové výroby – například elektromobilů nebo dronů – které nyní nacházejí uplatnění právě u humanoidních robotů.

Proměňuje se také samotná spolupráce mezi oběma technologickými velmocemi. Americké firmy a investoři stále častěji míří do čínského Šen-čenu, kde nakupují potřebné komponenty. Ty pak kombinují s vlastním softwarem, čímž vzniká nový model propojení výroby a technologického vývoje napříč kontinenty.