Hlavní obsah

Seniorka na poslední chvíli prohlédla lest podfukářů. Již vybraných 300 tisíc jim nakonec nedala

Olomouc

Jen to, že se na poslední chvíli zachovala rozumně, zachránilo osmašedesátileté ženě z Olomouce úspory. Málem se stala další obětí falešných policistů a bankéřů. I ona zprvu věřila jejich historce, ale když měla předat na ulici neznámému muži 300 tisíc korun, které již vybrala z účtu, došlo jí, že má co do činění s podvodníky.

Foto: Lukáš Silný, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Osmašedesátiletou ženu kontaktoval ve středu 13. května odpoledne muž, který se představil jako policista. Sdělil jí, že na její jméno se jistá osoba snažila v bance v Mostě sjednat úvěr na 600 tisíc korun,“ informoval policejní mluvčí Libor Hejtman.

Falešný policista se pak seniorky vyptával na další věci - jestli neztratila občanský průkaz či platební kartu, zda nebyla někde na dovolené a podobně. Nakonec prohlásil, že její peníze nejsou v bezpečí a je potřeba je převést na zabezpečený účet do České národní banky.

„Z tohoto důvodu ji přepojil na - jak tvrdil - bezpečnostní oddělení ČNB. Žena pak hovořila s několika domnělými bankovními specialisty. Ten poslední jí oznámil, že mají hodně práce a převodu peněz se budou věnovat následující den,“ uvedl Hejtman.

Druhý den v devět hodin ráno ženě skutečně přes aplikaci WhatsApp volal muž, který jí instruoval, aby jela do pobočky banky v Olomouci a vybrala 300 tisíc korun. To seniorka udělala.

„Zároveň volajícímu sdělila, že peníze nikomu nepředá. Podvodník ji ale přesvědčoval, že se nemusí bát, protože peníze od ní převezme pracovník ČNB, který jí vydá potvrzení. Poté, co vybrala peníze, se pak měla přesunout na určené místo nedaleko banky. V té chvíli si žena uvědomila, že se velmi pravděpodobně jedná o podvod, kontaktovala policisty na lince 158 a peníze nikomu nepředala,“ dodal policejní mluvčí.

Co je phishing a vishing?

Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.

Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.

V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.

Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.

Kriminalisté a bankéři na telefonu

Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.

Výběr článků

Načítám