Článek
V prvním případě kontaktovali neznámí lidé 83letého muže, kterého přesvědčili, aby přes jejich společnost investoval do kryptoměn.
„Senior jim tedy zaslal dva tisíce korun ke zhodnocení. Po třech měsících se mu falešní obchodníci ozvali znovu s tím, že mu jeho dva tisíce vydělaly 560 tisíc korun. A aby mu je mohli vyplatit, je třeba, aby si nainstaloval do svého telefonu program se vzdáleným přístupem,“ uvedla teplická policejní mluvčí Ilona Gazdošová.
Muž měl poté potvrdit dvě platby v internetovém bankovnictví. „Pak zjistil, že mu žádné peníze nepřišly, naopak že mu z účtu zmizelo 275 tisíc korun,“ upřesnila mluvčí.
Podobné investiční podvody přitom v Česku „jedou“ na plné obrátky. Lidé často přicházejí i o daleko větší částky – klidně i o miliony korun, jak Novinky informovaly již dříve.
Rozhodně tedy neposílejte své peníze na žádnou platformu, kterou si předtím důkladně neprověříte. Vhodné je se poradit s nějakým finančním poradcem, kterému důvěřujete, případně se na nabídku optat přímo ve své bance.
Pokud jste sedli podvodníkům na lep a jakékoliv peníze jste poslali, je nutné co nejdříve kontaktovat vaši banku a zároveň i policii a celou situaci jim popsat. Vyvarujte se další komunikace s kyberšmejdy, neboť z vás budou pod různými záminkami jen lákat další peníze.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Vzdálený přístup
Další obětí byla 79letá žena, kterou podvodníci navedli, aby si do mobilu stáhla aplikaci umožňující vzdálený přístup k jejímu internetovému bankovnictví. Záminkou bylo, že jí na účet pošlou peníze, které měla vyhrát.
„Této ženě pak šejdíř odčerpal z účtu téměř 200 tisíc korun, a navíc zažádal v bance o finanční půjčku,“ doplnila Gazdošová.
Policisté upozorňují veřejnost, aby se nenechala zmanipulovat k instalaci programů a aplikací, které umožňují vzdálený přístup k mobilu či počítači. „Pachatel pak má volné pole působnosti a může ovládat vaše internetové bankovnictví, ze kterého odčerpá vaše naspořené peníze,“ připomněla mluvčí.
Žádná společnost nikdy nebude požadovat přístup k bankovnímu účtu, aby vám mohla vyplatit výhru. Nenechte se zaslepit vidinou snadného zisku, ovládat váš telefon na dálku by neměl vůbec nikdo.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
