Hlavní obsah

Klikla na první odkaz ve vyhledávači, přišla o 600 tisíc korun

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Myslet si, že na internetovém vyhledávači nečíhají podvodníci, se nevyplácí. Přesvědčila se o tom žena (46) z Olomouce, když v něm ve snaze připojit se ke své bance klikla na jeden z prvních odkazů. Nemilá zkušenost, kterou pak získala, ji přišla na bezmála 600 tisíc korun. Novinky o tom v pondělí informoval policejní mluvčí Libor Hejtman.

Foto: Petr Horník, Právo

Internetový vyhledávač rozhodně není zárukou bezpečí. Ilustrační fotografie.

Článek

Žena se podle něj v sobotu obrátila na olomoucké policisty s tím, že ji neznámý pachatel připravil o peníze. „Uvedla, že 16. listopadu si na novém počítači zadala přes internetový vyhledávač název své banky. Klikla na jeden z prvních odkazů, který jí vyhledávač nabídl. V domnění, že je na originálních stránkách banky, zadala své přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví,“ uvedl mluvčí.

Žena následně zadala i ověřovací kód, který jí přišel v SMS zprávě, ale přihlásit se jí k účtu nedařilo. Zároveň jí přišlo upozornění, že došlo k aktivaci jiného zařízení. Vše tedy zavřela a otevřela si jiný webový prohlížeč, přes který se jí podařilo přihlásit k bankovnictví.

Napálí i ostražité uživatele. Spoofing je moderní zbraň kyberšmejdů

Bezpečnost

„Provedla platby a poté se z účtu odhlásila. O dva dny později ženu kontaktoval pracovník banky s tím, že jí byl zablokován účet z důvodu podezření jeho zneužití. V bance se žena dozvěděla, že jí neznámý pachatel 17. listopadu odcizil ze dvou účtů, do kterých měla přístup, bezmála 600 tisíc korun,“ konstatoval Hejtman.

Pachateli hrozí v případě jeho dopadení za trestné činy podvod a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku trest odnětí svobody na tři až osm let.

Lidé by si podle policejního mluvčího měli dávat pozor na falešné odkazy na webové stránky bank. Ty můžou na první pohled vypadat úplně stejně jako skutečné stránky jejich banky, včetně loga, barev a textu.

„Na druhý pohled je ale odhalit lze – URL adresa webu se bude odchylovat od oficiálního názvu nebo zkratky banky. Kliknutím na ikonu zámku na adresním řádku nenajdete bezpečnostní certifikát vydaný pro banku. Pokud se na takové stránky přihlásíte, podvodník vás připraví o úspory,“ doplnil Hejtman.

Co je phishing a vishing?

Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.

Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.

V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.

Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.

Desatero bezpečného internetu

1. Důležité jsou pravidelné aktualizace celého počítače. Ty je nutné stahovat pro operační systém, bezpečnostní bránu (firewall), antivirus i další programy.

2. Některé viry dokážou bezpečnostní software v PC zablokovat. Proto je vhodné pravidelně kontrolovat, zdali funguje.

3. Škodlivé programy se často šíří prostřednictvím nevyžádané pošty. Pokud nevíte, od koho e-mail je, nikdy nestahujte jeho přílohu a neklikejte na žádné odkazy.

4. Pozor je nutné dávat na e-maily, v nichž odesílatel požaduje, abyste se přihlásili na nějakou webovou stránku a aktualizovali informace o vašem účtu.

5. Při zadávání přístupových hesel na internetových stránkách je nutné kontrolovat, zda je web zabezpečený. To poznáte například podle ikonky zámečku na liště internetového prohlížeče nebo tak, že adresa webové stránky začíná zkratkou https, kde „s“ znamená bezpečná.

6. Citlivé osobní informace zadávejte pouze na internetových stránkách, které bezpečně znáte.

7. Do e-mailů nepatří důvěrné informace, jako je například číslo kreditní karty nebo heslo k bankovnímu účtu. Elektronickou poštu totiž může zachytit útočník.

8. Firewall dovoluje lépe zabezpečit operační systém. Méně zkušení uživatelé by jej rozhodně neměli vypínat. Při nedostatečných znalostech je vhodné jej nechat pracovat v automatickém režimu.

9. V internetových kavárnách a na cizích počítačích se nepřihlašujte do internetového bankovnictví. V počítači mohou být nainstalované keyloggery.

10. Obezřetnost je nutná při připojení k nezašifrovaným bezdrátovým sítím. Ty totiž může kdokoliv odposlouchávat, a získat tak přístup ke všem datům v cizím počítači.

Kyberšmejdi cílí na seniory. Takto se mohou bránit

Bezpečnost

Může se vám hodit na Firmy.cz: Prodej antivirového softwaru

Může se vám hodit na Zboží.cz: Antiviry

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám