Článek
Dílo na zdi u výstupu ze severního podchodu u hlavního nádraží směrem na Žižkov vzniklo díky soutěži iniciované Správou železnic, třemi miliony korun na něj přispěl program Umění pro město. Lze na něm mezi tisíci dalšími spatřit například tyto texty: „Hluk je stálý, ale příjemný“ i „Studentka pije vodu a sleduje dav“ či „Myslí na oběd.“
Databázi vět nejprve vygenerovala umělá inteligence, kterou pak ale bylo zapotřebí lidskou rukou upravit tak, aby se mezi nimi nenacházely gramatické nesmysly.
Tvorba v ateliéru zabrala stovky hodin práce. „Celé jsme to vymodelovali, vyfrézovali, svařili i naprogramovali. Naše moduly s písmeny mají 70 cm. Jeden otáčecí buben váží 15 kilo, místo malých strojků musí být silné krokové motory,“ popsal Novinkám autor díla Richard Loskot.
„Když jsem v roce 1993 pracoval na nádraží v České Třebové, tak jsem Pragotron vždy připravoval na změnu jízdního řádu. Ovládalo se to pomocí plastových karet, kam se vycvakaly díry. Vložilo se to do čtečky a podle toho se otáčely listy v požadovanou informaci jízdního řádu na ceduli,“ vzpomínal pro Novinky Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic.
Příjezdové tabule a hodiny s listovacím systémem vyráběl podnik Pragotron. Časoměrnou techniku a informační systémy začal vyrábět v 19. století jako firma Jednotný čas. Později měnil název a dnes se prezentuje pod značkou Elektročas-Pragotron.
Pragotron vyráběl hodiny pro školy i podniky, téměř veškeré hodiny na československých nádražích byly od této firmy. Informační tabule byly sestaveny z výsuvných listových jednotek poháněných motorkem, které se měnily pomocí kódů přes řídicí pult v dopravní kanceláři.
Dnes informační systém zajišťují především LCD panely, které Elektročas-Pragotron také vyrábí. Zajišťuje i servis původních listových tabulí.
Richard Loskot
- Vizuální umělec, architekt a pedagog se narodil v roce 1984.
- Je absolvent Fakulty umění a architektury na Technické Univerzitě v Liberci (ateliér Vizuální komunikace).
- Dva roky také studoval na Akademie der Bildenen Künste v Mnichově (ateliér Magdaleny Jetelové).
- V letech 2012, 2014 a 2017 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého.
- Věnuje se zkoumání posunu zažitého vnímání pomocí nevšedního zážitku. Využívá k tomu sofistikovaných prostředků a moderních technologií, často pracuje se světlem a časem.
- Žije v Ústí nad Labem, kde se aktivně podílí na změnách ve veřejného prostoru.
Umělecké a technické instalace se v Praze uplatnily při výstavbě metra v 70. letech 20. století, kdy se umění stalo nedílnou součástí dopravní architektury. Technické zařízení pro Variace si ale nyní autoři vyrobili sami úplně nové.
„Největší zásluhu na tom má kamarád a kolega ze studia Vítězslav Plavec. Vymodeloval celé zařízení, na naší fréze jsme obráběli hliníkové plechy, svařili konstrukce, osadili elektroniku a vyfrézovali přes 2000 lamel,“ uvedl Loskot na svém facebooku. Grafici navrhli speciální font a natiskli téměř 2500 znaků.
Richard Loskot, autor projektu Variace
